Čtvrtek 23. 4. 2026 | Svátek má Vojtěch
Dnes, 16:00
V dalším díle Drbny historičky se historik Jan Schinko věnuje prvnímu promítání filmu Osudy dobrého vojáka Švejka, které se v roce 1926 konalo v budějovickém Bio Hvězda. Na plátně se přitom objevil Švejk v podání Karla Nolla, který patřil k jeho nejvýraznějším představitelům.
V dubnu 1926 se v Českých Budějovicích prvně promítal film Osudy dobrého vojáka Švejka. Pravděpodobně jako jedno z prvních měst mimo Prahy. Kopii filmu získalo Bio Hvězda, kde se film promítal od pátku 16. dubna do čtvrtka 22. dubna 1926. To bylo před 100 lety, kdy filmy byly němé. Děj doprovázely titulky, nebo podle Františka Rady byl přítomen uvaděč, který si svítil baterkou na sešit a četl děj. Někdy nestíhal, opožďoval se, přičemž na plátně už běželo něco jiného.
Mluvené filmy se objevily v roce 1928, což z hlediska Karla Nolla, který hrál Josefa Švejka, bylo smutné, poněvadž Karel Noll právě v roce 1928 nečekaně zemřel při jiné inscenaci a nestihl si zahrát Švejka mluveného.
Jihočeské listy komentovaly promítání Dobrého vojáka Švejka: „Osudy dobrého vojáka Švejka, hrdiny své doby, se kterým si ani pověstná rakouská byrokracie nevěděla rady, dobromyslného obchodníka se psy, úředního blba a konečně důstojnického pucfleka dle populární knihy Jaroslava Haška, předvádí v našem městě jedině Bio Hvězda. Veselé dobrodružství Josefa Švejka o sedmi dějství.“
Film režíroval Karel Lamač, scénář Karel Wassermann podle předlohy Jaroslava Haška. Švejka hrál Karel Noll, paní Müllerovou (Švejkovo bytnou) Antonie Nedošínská. Režisér si zahrál hostinského Palivce a také nadporučíka Lukáše. Strážníka Jaroslav Marvan. Karel Lamač natočil v roce 1926 ještě filmy Švejk na frontě, Švejk v ruském zajetí a v roce 1927 Švejk v civilu.
Čtvrtek, 2. dubna 2026, 16:00
V dalším díle Drbny historičky se historik Jan Schinko vrací do roku 1926, kdy se v Českých Budějovicích sešli hostinští na společném zasedání. Přibližuje kauzu uzavřeného Rokoka, spory kolem poplatků v hostincích i tehdejší debaty o prohibici,...
Karel Noll měl se Švejkem zkušenosti už v divadlech od roku 1921. Narodil se do rodiny pekaře v Německém Brodu (dnes Havlíčkův Brod) 4. listopadu 1880 a zemřel mlád 29. února 1928. Podle kritiků z 1. republiky. byl Karel Noll jako Švejk výborný. Druhý představitel Švejka Saša Rašilov neobstál. Od let 1956/1957 převládá Švejk v podání Rudolfa Hrušínského. To je nesrovnatelné, protože Karel Noll v němém filmu král tělem a obličejem. Jak by to vypadalo, kdyby mluvil, těžko vyvozovat, ale mluvit uměl. Hrál třeba Kecala v Prodané nevěstě.
Josef Švejk podle ilustrací Josefa Lady se nápadně Karlu Nollovi podobal. U nás v jihočeském divadle si Švejka zahrál Áda Šmíd, který když vyšel z maskérny. byl celý jako Ladův Švejk. Doplněno chytlavým popěvkem „Policajt nechaj mě, já jsem v tom nevinně, já jsem ta velká pára a bydlím v Karlíně.“ Zpívalo celé divadlo. To bylo kolem roku 1960. Cenzura nestíhala.
Předtím v roce 1957 se u nás natáčely části filmu Poslušně hlásím. Účinkovali také herci Jihočeského divadla. Jezdili natáčet na nejkrásnější kout na Šumavě kolem Andreasbergu, později Ondřejov, dnes zakázané vojenské pásmo. Scéna, kdy byla odstřelena věž kostela se odehrávala ve Vitěšovicích. Pátral jsem po tom po roce 1990, kdy se do Ondřejova opatrně smělo. Ale nebyl to Ondřejov, pomocí archiváře Jiřího Zálohy, jsem se dopátral do Vitěšovic. Jiří Záloha právě sloužil nedaleko jako voják a slyšel výbuchy, kterých bylo několik.
Mluvil jsem o tom s hercem Josefem Bulíkem, který přitom byl (nadporučík Lukáš mu u potoka podával mýdlo). Vyprávěl o natáčení, báječné atmosféra, herci, Šumava atd, ale nevzpomínal si, co to bylo za říčku a kde to bylo s omluvou, že je ráno v ČB posadili do autobusu, jeli nahoru a večer zpátky.
Na samostatnou kapitolu je secesní biograf Hvězda v Jeronýmově ulici. Otevřen byl o Vánocích 1911 jako Elita Biograf. Majitelem byl obchodník Mořic Metzl. V roce 1919 koupil Elite Biograf českobudějovický Sokol I a přejmenoval jej na Hvězdu. Roku 1949 to bylo kino Oko. Později Malé divadlo a nakonec útulek koček.
Čtvrtek, 16. dubna 2026, 16:00
V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na historii justičního paláce a jeho věznice. Připomíná vysvěcení vězeňské kaple na počátku 20. století i spor o umístění cel, které měly původně směřovat k oblíbené promenádě. Nechybí ani...
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
