Ačkoliv 8. května skončila II. světová válka v Evropě, ještě několik týdnů poté umíraly na jihu Čech desítky Němců. Řada z nich spáchala sebevraždu, děsivé je, že v některých případech s sebou rodiče vzali i své děti.
„Již 9. května 1945 bylo údajně zastřeleno 18 Němců z Vráta v garážích Westenovy smaltovny. Údajně popravu provedli ruští vojáci v pomstě za několik rudoarmějců zastřelených ze zálohy nacistickými fanatiky při postupu u Rudolfova,“ uvádí Jan Ciglbauer z klubu Historie severního Českobudějovicka. „Tato událost je plná záhad a v literatuře a různých článcích bývá většinou zpochybňována, protože se o ní zmiňuje jen výpověď dopadeného gestapáka Jiskry a jakési hlášení StB z 50. let. Podle mých zjištění ale k události skutečně došlo, zastřelených bylo 16 a stalo se tak na rozkaz Revolučního národního výboru Vráto. Dokonce se k podobné události schylovalo i v Rudolfově, ale tamní vedení RNV dokázalo horké hlavy přesvědčit o tom, že pokud se dotyční Němci skutečně něčím provinili, musí stanout před řádným soudem.“
ČTĚTE TAKÉ: Dramatické poslední dny 2. světové války - v Budějcích se střílelo i 9. května
K velkému krveprolití došlo 20. května na budějckém městském hřbitově. „Bylo zde opilými českými policisty zastřeleno 27 Němců. Ti byli na hřbitov přivezeni z věznice policejního ředitelství a původně jich sem bylo odváženo 29, ale cestou jeden uprchl a další spáchal sebevraždu injekcí. Nutno říct, že všichni zastřelení Němci se ocitli v policejní věznici za své zločiny v době okupace. Jednalo se o činovníky NSDAP a dalších nacistických organizací, vládní komisaře a podobně. Všichni by stanuli tak jako tak před soudem a byli potrestáni, někteří pravděpodobně i smrtí. Byl mezi nimi například Jakub Jandy - vládní komisař Kněžských Dvorů, který řadu lidí přivedl do koncentračního tábora svým udáváním gestapu. Tím se ale samotná poprava nedá nijak omluvit, zločiny těchto lidí měly být řádně vyšetřeny, aby vše bylo objasněno a byli odhaleni i jejich další pomahači. Kontroverzním se ale může zdát existence památníku, který smrt těchto lidí na hřbitově od 90. let připomíná.“
Smutná je pak statistika sebevražd - v květnu roku 1945 si jenom v Budějcích na život sáhlo 127 Němců. Dalších 35 lidí spáchalo sebevraždu v okolí města. „Některé případy byly pravděpodobně ve skutečnosti vraždami. Jedním z případů, o kterém se nějakou dobu psalo začátkem 90. let, bylo vyvraždění rodiny Cunových v bytě u Černé věže. Na tomto případě je zároveň vidět, jaký typ lidí tyto zločiny prováděl. Vrahem zde byl gymnaziální profesor Vladimír Malý - za války konfident SD (německá bezpečnostní služba). 15. května 1945 zastřelil Paulu Cunovou, její tři děti a jakousi další ženu. Archivně doložená je ale jen vražda Pauly a osmnáctiměsíční dcerky Karoly. Paulin manžel Karl Cuno byl zástupcem velitele budějovické služebny SD a v květnu 1945 byl na útěku. Malý pravděpodobně v bytě hledal kartotéku konfidentů a chtěl se zbavit svědků toho, že chodil donášet Cunovi přímo do bytu. Nakonec byla jeho minulost stejně odhalena a Malý byl za kolaboraci odsouzen k trestu smrti. Trest mu byl ale změněn na doživotí, později na 20 let a nakonec byl propuštěn již v 50. letech, stal se agentem StB a mohl znovu učit na gymnáziu v Praze,“ říká Jan Ciglbauer.
Nejsmutnější byly takzvané rodinné sebevraždy. „Z těchto otřesným případů zmiňme třeba Josefa Würstla z Krásetína, který nejdříve břitvou podřezal krky svým dětem Josefovi (14 let), Růženě (12 let), manželce Anně a nakonec sám sobě podřezal žíly.“
Němci umírali ale i v intervenčních střediscích. V Budějcích jich zemřelo 142. Příčiny byly různé, ale svůj vliv měly i nevyhovující životní podmínky.
A kolik bylo tehdy v Budějcích Němců? V červnu roku 1945 jich bylo evidováno 8 133. „Nejednalo se jen o původní budějcké Němce, bylo zde i množství takzvaných národních hostů, tedy německých uprchlíků z východních oblastí Říše, kteří se u nás začali objevovat již od začátku roku 1945. V budějcké vojenské nemocnici pak zůstalo množství raněných a nemocných německých vojáků,“ dodává Jan Ciglbauer.
Foto: www.severniceskobudejovicko.estranky.cz/
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Koukám, že ani Drbna se nevyhnula nové orientaci českých médií, které teď litují chudáky Němce po válce, jak jsme jim my Češi, nebo Rusové (kteří nás jako neosvobodili, ale přišli sem zřejmě jen znásilňovat) ubližovali natolik, že když jsme je rovnou nezabili, tak se radši zabili sami.
No vida, redakce už fotku vyměnila za poněkud vhodnější, aby nepřipomínala jak nacionální a internacionální soudruzi (volksgenosse i Tovarišč se překládají stejně) porcovali Polsko. Zvlášť když jsme vyměnili zadky do kterých lezeme :-)
Tak ilustrační fotka se redakci fakt povedla. Dát k vyprávění o sebevraždách němců po válce v Budějcích fotku kde v roce 1939 diskutují po přehlídce spolubojovníci v Brestu-Litevském . Přehlídce veleli generálové Krivošejn a Guderian. Takže opravdu kouzelné dokreslení k tomu že sověti dorazili do Budějc a němci (asi ze zoufalství nad zmařeným kamarádšoftem) se houfně sebevraždili. To že novinář nepozná že je fotka z Brestu mne nijak nepřekvapuje, to že nepozná předválečnou uniformy od válečné chápu (i když "překližkové nárameníky za války jsou dost známé), ale to, že si vybere fotku, kde se rusáci přátelsky baví s němci, kteří jsou ozbrojení, by ho asi mělo vést k zamyšlení, jestli není zcela tupý.
