Tomáš Šimek ze společnosti Necoss: Pro poskytování internetu jsou dnes nejdůležitější lokální firmy

Jak jste se vlastně k oboru dostal?
Internet jsem poprvé viděl v roce 1994 za doby mého studia písecké průmyslovky. Tenkrát do školy v rámci pilotního projektu slavnostně natáhli speciální telefonní linku z pražského ČVUT a instalovaný modem do školy přenášel úžasných 0,019 Mbps. Už tehdy existoval web, a dokonce už tehdy měly Budějovice – amatérsky pod záštitou Jihočeské univerzity – své jednoduché stránky s pár fotkami. Kromě toho, že mne možnost posílat data do celého světa fascinovala (v této době býval problém se vůbec dovolat mezi okresními městy), jsem si uvědomil, že je něco obráceně. Že by neměl být internet přenášen nesmyslně telefony a už vůbec ne s vytáčeným spojením... Ostatně už v té době byla na škole po třídách místní síť 10 Mbps. V rámci studijních debat v podnicích, které jsou dnes průkopníky EET, jsme tehdy diskutovali, že „všude by měl být jenom internet a vše ostatní jako telefon/fax/kabelová TV jako pouhá služba nad tím“. Tehdy jsem si ale ani ve snu nepředstavoval, že budu jednou něco takového aktivně budovat.

Toto mi vydrželo až do roku 1999, kdy byl vydán reálně použitelný standard WiFi a začaly se v Čechách vyskytovat první „chlapci, co tím pouštěli internet“. Toto mne ale nechalo naprosto chladným. Kromě technologického dodýchání WiFi jsem čekal, že si tehdejší jediný operátor, SPT Telecom, uvědomí, jak moc mu ujíždí vlak, a začne místo nenáviděného vytáčeného internetu účtovaného po minutách budovat DSL technologii, dá lidem internet v paušálu a tyto poloamatérské firmy smete z trhu. Stejně jako neexistovaly v západní Evropě. Proč se tak nestalo, už vím – tehdejší vlády zajímal vyrovnaný rozpočet, nikoliv perspektiva národní firmy v dalších deseti letech.

Po zjištění, že k žádnému vymetání těchto nadšených amatérů, kteří se místo toho naopak profesionalizují, nedochází, jsem nabyl jiné přesvědčení – že nám vlak již ujel. V Budějcích už frčely firmy jako Pevná Linka, Starnet, Inet4, ve Zlivi potom můj kolega z Písku již provozoval právě Necoss, poskytování zkoušelo i několik občanských sdružení. V této situaci dostal můj stávající zaměstnavatel nabídku vybudovat zakázkově internet v Úsilném. Do projektu jsme šli s mottem „vyzkoušejme si, jestli to taky umíme“. Po ověření, že ano, jsem udělal průzkum trhu a uvědomil si, že kromě lidiček s domácím počítačem, kteří nechtějí vytáčet po minutách, ale megarychlý internet za malý paušál (a nějaký výpadeček přežijí), je tu také firemní segment, který chce trochu něco jiného, a že máme slušné konexe (živili jsme se outsourcingem řešení s prodejem počítačů).

Tak jste změnil zaměstnání?
Ještě ne, začal jsem stavět v rámci mého zaměstnání pod značkou CCS.net. Pozorný občan ještě najde na střechách sem tam nějakou fungující krabičku s tímto logem. Nabídka od Necossu přišla až po nějaké době. To jsme již měli v Budějovicích optickou páteř a slušné zázemí v korporátní klientele, například Jihostroj Velešín. Změnil jsem zaměstnání, síť CCS jsme od kolegů odkoupili a společnými silami se nám povedlo získat takové klienty jako magistrát města a další.

Pak tedy již jen setrvalý růst?
Řekněme, že ano, ale spíše bych to nazval ochotou jít dál. V tomto dynamickém oboru nelze čekat, že dám na teplárenský komín vysílač WiFi a budu připojovat a připojovat a penízky přijdou... Je třeba neustále hledat nové technologie a upgradovat síť, vylepšovat produkty a jejich parametry. Spousta firem se v té době sice snažila postavit „bomba síť“, ale neřešila obchodní stránku ani expanzi, bez čehož se ale krok s dobou držet nedá. Obě skupiny těchto firem již dnes nejsou, prakticky bez výjimky byly prodány a začleněny do těch úspěšných.

My jsme v té době přijali fakt, že firma nebude generovat zisk, a volné prostředky jsme vložili buď do expanze, tedy pokrývání nových lokalit a upgrade síťě, ať již na optice, nebo převážně plejádou profesionálních rádiových spojů.

Další výzva na změnu myšlení přišla v zápětí, naše infrastruktura začala být natolik viditelná, že nás začali poptávat velcí i místní operátoři. Šlo o to si uvědomit, že pokrok nelze „urvat“ vlastní výstavbou, ale je třeba naučit se s konkurencí přes ambivalentní postavení spolupracovat, to jest nebát se koupit od konkurence službu tam, kde to neumím sám (a nebát se za ni zaplatit), a naopak prodat takovou službu konkurenci (a nebát se, že mi v cílové lokalitě „ukradne klienty“). Ti, co si tento krok mentálně nezdůvodnili a neudělali, sice nezkrachovali, ale dalo by se říci, že se nerozvíjejí, a kdo se nerozvíjí, zaniká. Tak to v telekomunikacích je.

Je pravda, že vyvíjíte vlastní televizi?
Ano. Máme vlastní místní fundované vývojáře. Prakticky veškeré části máme postaveny na free nebo open source technologiích (jako Linux, Android, PHP). Klienti operátorů, kteří na vývoji participují, si televizi pustí se záznamem až sedmi dní zpět. Televizi si pustí buď na set-top boxu, mobilu s Androidem, či iPhonu i běžném počítači v prohlížeči. Chtěli bychom časem dopsat podporu i přímo pro chytré televize. Postupně přidáváme další kanály, jak probíhají jednání s majiteli práv. Teď nabízíme asi 112 kanálů. Jiní operátoři také nabízí ve své síti televizi, ti o kterých vím, ale používají řešení třetích stran. Velcí operátoři používají například historicky první platformu Nangu.TV, menší operátoři spíše službu sledování televize, naše společné řešení se pak jmenuje Mazaná.TV. Opět jsem rád, že se takto můžeme přímo účastnit projektů, které bychom si bez holdingového uspořádání a partnerů nemohli dovolit. 

Jaká je tedy budoucnost oboru?
Dále se bude naplňovat mé proroctví ze střední školy o integraci veškerých služeb na internet. Spousta našich klientů má opět pevnou linku. Proč ne, když ji u nás neplatí, v síti si volají zadarmo a platí jen provolávky ven. Již dnes mé děti těžko chápou, proč si na návštěvě nemohou pustit Harryho Pottera ze záznamu, když ho „přece dávali včera“. Moji rodiče ve věku 65 let, kterým jsem „nacpal“ domů set-top box v rámci ověření reakce profesně nezdeformovaných lidí, na něj půl roku ani nesáhli. Dnes ale koukají na zprávy výhradně, když mají čas. Také po tom, co přeskakuji reklamy ve filmech, jsem zjistil, že u běžného filmu tvoří asi 20 minut čistého času. K tomuto podotýkám, že za možnost sledovat historii televizím tvrdě platíme v rámci licence, vše je tedy legální. Televize je proti jinému obsahu velice náročná na kapacitu sítě. Aktivně ji zatím využívá asi pět procent našich klientů, ale provoz generuje 35 procent veškerých dat, které tečou sítí. Je jasné, že nás s přibývajícím zájmem čekají obrovské investice do sítě. Televize bude časem celá HD, připravuje se super HD (4K), které bude potřebovat teoreticky tolik dat jako čtyři obyčejné Full HD kanály. EET bude dnes vyžadovat přípojku na každém kiosku u vody, samozřejmě pokud si majitel nepřeje častější společnost finančního úřadu. Ve hře je „internet věcí“, to jest ovládání všeho možného a nemožného, jako třeba semaforů či intenzity lamp ulici přes internet, akorát se neví, jestli nastane, nebo jde o bublinu. Každopádně se nudit nebudeme.