úterý 19. listopadu 2019 Alžběta

Víťa Macháček: Mefisto mi zatím ze všech rolí sedl nejvíce

Ďábelsky na vás kření z plakátů a billboardů po celých Budějcích. Na pódiu vzbuzuje hrůzu a. . . baví. Baví ve hře Poslední sbohem Jakuba Krčína, která přes léto dělala radost v Zámecké jízdárně Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. Víťa Macháček ze spolku Alta je na scéně možná samotným ďáblem, ale jinak je to usměvavý sympaťák, který rád sportuje a po večerech rozveseluje lidi.

Sezóna s představením Poslední sbohem Jakuba Krčína je u konce. . . Jaké jsou tvé pocity? Bude se ti po roli ďábla stýskat? A dočkáme se reprízy?
Pocity jsou pozitivní…. Myslím, že to je jedna z nejlepších her, ve kterých jsem hrál. Stýskat se mi ale zatím nebude – na podzim hrajeme ještě dvě představení v Třeboni a příští rok se s touto hrou opět setkáme v Alšově jihočeské galerii.

Je evidentní, že sis tohle představení užíval. . .  Máš rád podobně živelné role?
Roli ďábla a jemu podobných jsem hrál poprvé. Je pravda, že už mám něco odehráno, ale s Mefistem bylo třeba hodně pracovat. Chvilku se ďábelsky smát a chvilku třeba naoko brečet. Hodně měnit rytmus, mluvit a pohybovat se energicky, a hned na to mluvit velmi pomalu. Mefisto mi zatím ze všech rolí sedl nejvíce. (ďábelský úsměv)

Jak se ti hraje v Zámecké jízdárně Alšovy jihočeské galerie?
Je to skvělé prostředí. Oproti zimní zahradě, kde jsme hráli minulá léta, se to nedá srovnat... Akustika, prostředí, zázemí… A hlavně i v letních měsících je v Alšově jihočeské galerii krásné klima. V zimní zahradě bylo neskutečné horko, o to více pod světly. Někteří herci dohrávali naložení ve vlastní šťávě. (smích) Příjemné to určitě nebylo ani pro publikum. Jízdárnu bych nerad měnil za jiné prostředí

Na scéně působíš hodně energicky… Je těžké se dostat do role, když zrovna nemáš den? Když jsi unavený, třeba nemocný… Je pravda, že na pódiu nic nebolí?
Už se mi stalo, že mi nebylo nejlépe jak po fyzické, tak psychické stránce, ale na jevišti jde vše stranou. Člověk žije rolí a na žádné starosti nemá ani pomyšlení. Je pravda, že po představení se pak dostává těžko do reality.

Co dalšího nyní chystáte? V čem tě uvidíme?
Hrajeme zároveň i hru Manželské šachy, kde alternujeme s hereckým parťákem naše divadelní ženy. Takže čtyři chlapi hrají dva manželské páry. (úsměv) Ale zpět ke Krčínovi. Tato hra je docela finančně náročná, a to na světla kulisy, kostýmy. . .Proto se můžete těšit na roli Mefista i příští rok v Alšově jihočeské galerii. No a abych se přiznal. . . nechce se nám zkoušet každý rok nová hra. (smích)

Jak dlouho se sdružením Alta spolupracuješ? Působil jsi před tím i v jiných spolcích?
S Altou jsem začal hrát před deseti lety. Před tím jsem nikde nepůsobil. V zimě také hostuji v divadelním spolku Křížžáci na Hluboké.

Kdy sis vlastně uvědomil, že bys mohl hrát divadlo? Co bylo impulsem?
Ani jsem si nic uvědomit nestačil. Najednou stojím na jevišti a koukám jako vyoraná myš. Zavolala mi kamarádka, že shánějí někoho, kdo si je ochoten stoupnout před lidi, něco povídat a pohybovat se. Dokázal jsem zřejmě obojí. (smích)

Jsi dnes ještě nervózní, nebo už je představení určitá rutina?
Před představením malá nervozitka je. Ale sotva člověk vystoupí před lidi, je to pryč a jen si to užívá. Publikum má rádo, když se herci odbourají, nebo vtipně přeřeknou. . . Doslova na to někdy čekají, a když se nic nepokazí, tak jsou naoko zklamaní. Spíše mám noční můry ve snech, že neumím text a stojím na jevišti jako socha, která se nemůže hnout. Naštěstí ráno je vše pryč.

Umíš si představit, že by ses herectvím živil? Lákalo by tě to?
Tak to asi ne. Sice rád bavím lidi, odměnou je potlesk, ale živit se tím? To by nebyl život pro mě. Rád po představení posedím s hereckou partou, zajedeme se zotavit na chalupu kolegy, posedíme po premiéře, derniéře, navštívíme sklípek našeho režiséra (Gerhard Vocilka) na Moravě. . . To mi bohatě stačí!

Štítky rozhovor, Víťa Macháček, Mefisto, Václav Votruba

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.