čtvrtek 23. září 2021 Berta

Drby. Drby? DRBY!

Budějcké Drbně bude v prosinci už 9 měsíců. Nejvyšší čas přijít s nějakými opravdu parádními drby. A tak jsme se za nimi vydali. Vydali jsme se za těmi, kteří jsou už dlouhá léta na drby přímo experti. Drbali jsme s: písničkářem, zpěvačkou, textařem, manželkou, spolumajitelem hudebního vydavatelství, léčitelkou, scénáristou, matkou, zpěvákem, spolumajitelkou hudebního vydavatelství, manželem, Marťanem, otcem, milou z parlamentu, básníkem, textařkou a s nepřizpůsobivými.

A při tom drbání jsme kromě zeleného čaje popíjeli zajímavý koktejl, namixovaný z humoru, zamýšlení, nadhledu, vzpomínek, plánů a hlavní ingredience -  Drbů. S velkým D. Drbali jsme s Janou a Karlem Peterkovými – polovinou skupiny Peterka a spol.

Základní otázka všech drbů – jak se máte, Peterkovi?

Karel: „Hrozně. Utahaně“

Jana: „ Báječně.Svěže!“

( Drb první : Jak shodne se oheň a voda, tak i u Peterků je shoda)

Souvisí to „hrozně – báječně“ s tím, že jste po celkem dlouhé odmlce zase přišli s novými Drby, zároveń jste připomněli ty starší vydáním kompilace „Drby Best of ...Nic není jako dřív“ a navíc ještě jste pravidelnými hosty pořadu Zuzany Bubílkové na TV Barrandov? Asi by se to dalo nazvat comebackem Peterky a spol., ne?

Karel: „ Samozřejmě, že to souvisí a asi můžeme mluvit o comebacku. Ten přišel poměrně spontánně, jeden z impulsů k němu dala i Zuzana Bubílková, která slyšela naše starší písničky, takže nás oslovila a vlastně se tak trefila do doby, kdy i my jsme vnímali, že asi nastal čas zase se k některým věcem vyjádřit, že lidi už zase reagují na to, co děláme, zpíváme. Ten zájem nebo reakci jsme v období po revoluci, v devadesátých letech, vnímali jako menší, všichni tehdy věřili, že už konečně bude dobře a vypadalo to, že skoro nebude o čem zpívat. Dnes je to jinak a tak jsme každou neděli na Politické střelnici Zuzany Bubílkové. To znamená mít týden co týden novou písničku, vymyslet, napsat, nahrát, natočit.“

Jana: „ Pro Střelnici jsme oprášili pár starších věcí, které neztratily aktuálnost ani dnes, ale hlavně je to o nových písničkách a někdy je jejich příprava hodně hektická, protože se prolíná s vydavatelstvím a dalšími pracovními věcmi.“

Styl muziky Peterky a spol. je v podstatě nedefinovatelný. Mix politické satiry s písničkářstvím a s motivy chytlavých lidových melodií, v klipech podtrženo komickými výstupy a kostýmy.


V těch klipech je vidět, že se při natáčení skvěle bavíte. Je to tak?
Jana : „Je to tak, bavíme se a dá nám velkou práci se místo zpívání nesmát. Bavíme se i při vymýšlení kostýmů, já jsem si třeba užila vymýšlení kostýmu Marťana, masku, kterou jsme kdysi k tomu klipu měli, nám někdo ukradl, bylo třeba vytvořit nového Marťana, takže nakonec jsem využila skejťáckou čepici našeho syna, barvy na obličej, které jsem si dovezla z cesty po Indii a na tykadýlka jsem použila sluníčkové sponky na záclony.Když jsem tu tak prošla po chodbě, řvali smíchy všichni.“

 

Máte kostýmy a situace, u kterých se řve smíchy a také a hlavně v textech náměty, s kterými se ztotožňuje polovina národa. Nejméně polovina. U některých klipů asi i víc než polovina. Třeba u klipu Nepřizpůsobivej . Ten je hodně výstižný. Nesetkali jste se s nesouhlasnými reakcemi ochránců práv nepřizpůsobivých?

Karel: „Prosím?? Ten klip je o mně, já jsem nepřizpůsobivej, co mi mají co ochránci mluvit do toho, co o sobě zpívám?? Já se prostě veřejně přiznávám k tomu, že jsem nepřizpůsobivej, Peterková, Bosák a Frankie se taky přiznávají, no tohle právo nám snad nikdo neupře?? Fakt je, že asi se to naše přiznání celkem líbí, protože třeba na severu, to nechápu, proč právě tam, ale prostě na severu Čech to nazvali Píseň severu, udělali k tomu jiný klip a na You Tube má už 678 740 shlédnutí :-).“

( Drb druhý : Když chceš, aby ti bylo hej, buď jako Peterka – nepřizpůsobivej...)

Karle, být nepřizpůsobivej je samozřejmě dobré postavení, to sis vybral určitě výborně. Stejně tak je výborná volba být zpívajícím hudebním satirikem. Přesto je určitě hodně Budějčáků, kteří dodnes nezapomněli na tvé lyričtější písničkářství a další lidé tě zase mají spojeného s vydavatelstvím Česká muzika, které nabízí poměrně komerční záležitosti. Takže písničkář, satirik, úspěšný podnikatel, který vybudoval komerčně velmi úspěšnou hudební firmu. Není v tom rozpor?

Karel: „Není! Vším jsem a vším jsem rád...“

Jana: „Jasně, vším jsi rád a pracuješ nepřetržitě a máš toho plnou hlavu 24 hodin denně nabaluješ na sebe starosti a menší nebo větší negace a taky děláš práci za druhé a pak přijdeš večer domů a takhle nám to všechno doprostřed obýváku vyklopíš jak kopičku hnoje...“

(Drb třetí: Jo, jo, zdá se, že nic není jako dřív – že by u Peterků v obýváku měli s hnojem chlív?)

Karel: „Jestli moje žena vlastní dovolí, vrátím se k otázce. Rozpor...nemyslím, že by byl Někde byl začátek, písničky s Pavlem Štefalem, hraní na Portách, na Lyře, lidi to brali, chtěli takové písničky. Jenže do toho stylu, který jsme hráli a kterým jsem chtěl něco říct, vstoupil pocit, že některé věci, které nás tehdy štvaly, by se měly říkat jinak. Měl jsem prostě potřebu do písniček dát humor, udělat je ostřejší. A zase. Lidi to brali. Pak přišel ten útlum, o kterém už jsme mluvili, zdálo se, že problémy jsou pryč a není se k čemu vyjadřovat. Mezitím jsme začínali s vydavatelstvím, když jsme se někam dostali, tak nás společník podvedl, okradl, všechno bylo pryč.

A tady doma, u Budějc, v Dubném, jsme začínali zase znova, od nuly, fakt z ničeho. To, že dnes máme Českou muziku...ano, je to komerce. A co není? Vydáváme Evu a Vaška. Lidi je berou a chtějí je. Vydáváme dechovky a lidi je berou a chtějí je, vydáváme country, vydáváme věci pro děti, vydáváme věci z archivu České televize a lidi to hodně berou a chtějí to. Komerce? Nahráváme a vydáváme mladé začínající kapely a zpěváky, máme studio, které – a to se nechlubím, ale konstatuji - je technicky jedno z nejlepších ve střední Evropě. Vždycky mně bavilo dělat věci jinak, po svém, hledat nové možnosti a přitom se v tom neztratit a zůstat svůj. Proto jsem dnes v našich klipech za „šaška“ s dlouhými vlasy, proto nejsem jedním z těch pánů v sakách a kravatách, kteří si v naší branži pěstují hodně zvláštní kšefty a vztahy, proto si klidně sednu s kytarou a v textu zazpívám svoje pocity, proto si nemyslím, že by mezi písničkářem – satirikem – podnikatelem byl rozpor. Pořád je to jeden Peterka.“

Jana : „Ještě, že tak, že je jen jeden, tři Peterkové, no to už bych asi nezvládla. Ba ne...teď vážně. Karel tím, jak vždycky uměl věci vystihnout vtipně, ale zároveň přesně a v něčem ostře nesmlouvavě, vždycky byl nějakým způsobem „nežádoucí.“ V době totality neprošel politickou cenzurou, písničky, které natočil třeba v Českém rozhlasu a dodnes v jeho archivu leží, se moc vysílat nesměly. No a dneska zase neprojde a vadí cenzuře ekonomických zájmů, což je možná ještě horší. Takže jsme pořád mimo sféru toho hlavního směru zájmu rádií a vlastně i médií. A je to tak vlastně dobře a má to logiku a potvrzuje to, že cesta, kterou jsme zvolili, je sice těžší, ale správná a že ten humor sedí. I když teď už ne že by nám humor docházel, ale věci, které se dějí, už ani nejdou podat s humorem, už to graduje do vážných textů.“

Tak to už je fakt vážné... ale vážně – došel vám vůbec někdy humor?

Jana: „Nikdy!“

Karel : „Denně!“

Jana: „ Dobře, abych nedělala ramena, občas nám do smíchu nebylo. To byly ty opakované nové začátky, o kterých mluvil Karel. A teď nás vlastně čeká třetí, třetí začátek....“

Tušíme drb přímo exkluzivní, jsme napnuti, sem s ním.

Karel: „Vy máte asi plán drbů, který musíte splnit, ne? Tak to vás zklamu, to, co připravujeme, není drb, ale realita. Připravujeme a v lednu rozjedeme televizní vysílání. Naši televizi.“

(Drb čtvrtý: Pro Peterku a spol.překvapení není cizí – prostě jen tak – budou mít vlastní televizi!!)

Tak to je ovšem fakt exkluzivní drb. Totiž informace. Prosím o podrobnosti...

Karel: „ Projekt připravujeme v koprodukci s maďarskou TV Nóta. Vysílat budeme v oblasti Budějc i v jiných městech republiky. Asi nejdůležitější informace je, že vysílání bude jen a jen a výhradně pozitivní. Žádné katastrofické depresivní zprávy a reportáže! Dominantním obsahem bude samozřejmě muzika, klipy, filmy. Teď finišujeme na dokončení televizního studia tady u nás, pochopitelně souběžně s tím naplno funguje vydavatelství a taky připravujeme otevření takové hudební hospůdky, kde se lidi sejdou po natáčení ve studiích a budou si moci u jídla a pití v pohodě pořádně podrbat.“

(Drb pátý: Je tady k radosti dost důvodů – drby budou mít svou vlastní hospodu!)

Vydavatelství. Politická střelnice. Drby.  Televize. Hospůdka. Má vůbec smysl se ptát, jestli nemáte v plánu zase „živé“ koncerty?

Jana a Karel naprosto svorně: „Neblázni, to nemůžeme stíhat.“

Jana: „I když...možná....“

Karel : „... možná, že když se chce, tak se dá stihnout všechno. Třeba s nějakými Drby naživo přijdem...“.

A  Budějcké Drbně bude ctí být u toho. Tak bezvadně si už dlouho s nikým nepodrbala.

Díky, Jano a Karle, za drby. Totiž – za rozhovor.

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.