Počasí dnes10 °C, zítra14 °C
Čtvrtek 25. dubna 2024  |  Svátek má Marek
Bez reklam

Je knihovna passé, nebo má stále co nabídnout?

Už potřetí se Budějcká Drbna vydala do Jihočeské vědecké knihovny. Mimo jiné i proto, že knihovna skrývá hodně zajímavých možností, o kterých mnozí z nás ani neví.

Například neslouží jen k půjčování knih, ale je také velkým pomocníkem třeba při zpracovávání referátu či diplomové práce. Nabízí totiž takzvané rešeršní služby na objednávku, při kterých kvalifikovaná pracovnice vyhledá z dostupných databází přehled literatury k určitému vybranému tématu.

Rešerše se uchovávají ve dvou výtiscích, přičemž jeden si zájemce odnese domů a druhý si knihovna ponechá pro případ dalšího zájmu ze strany čtenářů o toto téma. A to zdaleka není vše, co v knihovně můžeme získat a o čem je dobře vědět.

Vypravila jsem se tedy přímo ke zdroji informací, na které jsem se ptala PhDr. Zuzany Hájkové, náměstkyně pro knihovnické služby.

Paní doktorko, kolik dokumentů v podobě knih, časopisů a dalších materiálů knihovna nabízí svým čtenářům? O jaké konkrétní literární žánry a tituly je největší zájem?

„Nechci zahltit vaše čtenáře horou čísel, takže jen stručně. Knihovna nabízí svým čtenářům více než milion dokumentů - knih, časopisů, map, hudebnin, filmů na DVD, hudby na CD, přistup do českých i zahraničních databází... je toho zkrátka hodně. Nejjednodušší je přijít do jakékoli pobočky knihovny, nebo se podívat na naše webové stránky nebo přímo do elektronického katalogu.

Je docela těžké říci, o co je mezi čtenáři největší zájem. Pro studenty je to odborná literatura, pro dospělé například severské detektivky. Může nám pomoci přehled takzvaných rezervací, tedy žádanek na knihu, které jsou vypůjčené jinému čtenáři - tady vede kniha Žitkovské bohyně od K. Tučkové s více než 30 rezervacemi, dále je žádaný titul 50 odstínů šedi od E. L. Jamesové či již zmiňované detektivky J. Nesboa. A co se týče jižních Čech, tak třeba na román Rybí krev od J. Hájíčka čeká v současnosti více než 20 čtenářů, stejně tak i na román D. J. Žáka Návrat krále Šumavy.“

Jak se rozhoduje o nákupu nových knih? Podle jakých kritérií knihy pro čtenáře vybíráte?

„Knihy vybíráme nejvíce ze souborů novinek, které nám poskytují k nahlédnutí naši nejvýznamnější distributoři. Výběr s knihou v ruce je totiž nejspolehlivější. Samozřejmě ale vyhledáváme další informace o novinkách v řadě dalších zdrojů - v odborných časopisech, na internetu, v povinných nabídkách od nakladatelů a podobně.

V knihovně pracuje takzvaná akviziční komise, která rozhoduje o tom, co se koupí do fondu. Přece jen jsou finanční prostředky na nákup omezené. Někdy je obtížné, při stanoveném rozpočtu, se rozhodnout, zda se koupí odborná literatury například z oblasti psychologie či čtenářsky žádaná detektivka. Naší snahou je co nejširší nabídka titulů a oborů, co nejúplnější přehled produkce především českých vydavatelů. I sami čtenáři mohou podávat návrhy na nákup knih, které jim ve fondu chybějí. Pokud je to možné, snažíme se takovým požadavkům vyhovět.

A tak třeba nyní probíhá v oddělení pro dospělé čtenáře v budově Na Sadech dotazníková akce, kde čtenáři sami navrhují, co jim chybí v nabídce sci-fi literatury.“

Jak je to s časopisy? Opravdu má každý nakladatel v České republice povinnost poslat jeden výtisk knihovně zdarma? A jak vydavatelé tuto povinnost plní?

„Ano, máte pravdu, naše knihovna, stejně jako další krajské knihovny v Čechách, mají od roku 1964 právo takzvaného povinného výtisku pro periodický tisk, tedy pro všechny noviny a časopisy vydávané u nás. Ročně to je přes 3000 titulů, jen pro zajímavost, celý fond časopisů a novin obsadí více než pět kilometrů polic ve skladech. Většina vydavatelů tuto svou povinnost, vyplývající i ze zákona z roku 2000, plní, ale je přece jen nutné vše kontrolovat a popřípadě urgovat nedodaná čísla či celé ročníky. Domnívám se, že vyčlenit kolem 20 výtisků pro vybrané české knihovny vydavatele finančně příliš nepoškodí - a tak každý, kdo potřebuje, může v každém krajském městě, tedy i u nás, nahlédnout do každého čísla jakéhokoli českého časopisu. To je může být užitečné, ne?“

Existuje možnost si vypůjčit i zahraniční tisk - noviny, časopisy?

„Bohužel, tady jsme opět limitováni finančními možnostmi knihovny. Přece jen nákup zahraničních novin a časopisu je drahý. Ale i tady máme pro naše čtenáře docela úžasnou nabídku - přístup do databáze LibraryPressDisplay. Ta nabízí více než 2000 českých i zahraničních novin a časopisů. Naši čtenáři k této databázi mohou přistupovat i z domova, a tak si třeba k ranní sobotní kávě mohou přečíst International Herald Tribune či indický Mathrubhumi Daily. Nebo vám stačí nějaký český plátek?“

Slyšela jsem, že je možnost si zapůjčit i elektronickou čtečku. Jaké knihy si na ní mohu přečíst?

„Ano, v budově na Lidické ulici máme pro vás k dispozici čtyři čtečky elektronických knih. Čtenáři si je mohou vypůjčit, po zaplacení kauce, domů na 14 dní a vyzkoušet, zda jim tento způsob čtení vyhovuje. Opravdu to není špatné, například pro starší generaci je výhodné, že si mohou zvětšit typ písma, mladí ocení, že se na čtečku vejde několik desítek titulů. Musíme však dodržovat autorský zákon, který nám neumožňuje půjčovat díla současných autorů v elektronické podobě. A tak na čtečce najdete klasickou literaturu - Nerudu, Čapka, Haška, Vrchlického... Seznam autorů a děl najdete opět na našich webových stránkách.“

Součástí knihovny je také hudební oddělení. Co všechno si zde mohu vypůjčit?

„I tady bych mohla hovořit dlouho, takže přijďte se raději podívat! Jen vás trochu navnadím. Je tady velmi rozsáhlý fond hudebnin, kde najdete noty například pro studenty konzervatoře, ale třeba i zpěvníky pro hraní na kytaru. A samozřejmě magnetofonové kazety, klasické gramofonové desky, CD s klasickou i moderní hudbou. Nezapomeňme ani na zvukové knihy. Když nemáte chuť nebo čas si číst, tak si pustíte zvukovou knihu na kazetě nebo CD. A ještě tu jsou jazykové kurzy s nahrávkami - angličtina, francouzština, němčina, španělština... A také více než 500 českých filmů na DVD. Speciálně se tu věnují čtenářům se zrakovým postižením.“

Na vašich webových stránkách mě upoutal název NaxosMusicLibrary. Můžete nám vysvětlit, co znamená?

„Vidíte, to je také služba, kterou nabízíme v hudebním oddělení a já na ni málem zapomněla! Je to opět zahraniční databáze, nabízející poslech více než 85 tisíc CD s milionem skladeb klasické hudby, jazzu, etnické či folkové muziky. I k této databázi mají naši čtenáři takzvaný vzdálený přístup, a tak mohou poslouchat i z domova. Výběr, hlavně v oblasti klasické muziky, je opravdu úžasný!“

V pobočce knihovny na Lidické ulici je také výstavní prostor. Jaká jsou pravidla pro jeho využití? Může si ho soukromá osoba pronajmout pro vystavování vlastní umělecké tvorby?

„Rádi využíváme naše veřejně přístupné prostory pro nejrůznější výstavy, a to ve všech třech patrech této budovy. Podmínky jsou poměrně jednoduché - jedná se o nekomerční aktivity, vystavovat mohou organizace i jednotlivci. Cena se pohybuje od 200 Kč za den a patro, většinou jsme velmi vstřícní při jednání s neziskovými organizacemi. O prostory je poměrně velký zájem, je nutné se informovat o případných volných termínech.“

Jak se v knihovně chovají čtenáři? Zažila jste s nimi nějaké hodně složité nebo naopak humorné situace?

„Tak na závěr dáváte poměrně složitou otázku! Ale jak víte, čtenáři jsou takoví, jaká je celá naše společnost - tedy milí i nevrlí, vděční i předem nespokojení, vstřícní i agresivní. Ti, kteří rádi využívají našich služeb i ti, kteří toho všeho spíše zneužívají. A pak tu jsou ještě ti hůře přizpůsobiví, sociálně slabí, i třeba duševně nemocní lidé, kteří také navštěvují naši knihovnu. I takový návštěvník má právo na informace, na vzdělání, ale neměl by rušit ostatní čtenáře a návštěvníky.

Máme však velmi omezené prostředky a způsoby, jak takové čtenáře usměrnit. S tímto problémem se teď opravdu potýkáme a vy jste ho trochu poodhalili ve svém prvním článku o naší knihovně. Knihovna je veřejný prostor, otevřený všem bez rozdílu - nezáleží na věku, vzdělání, penězích. Jak tedy omezovat? To jsou ty složitější situace.

Ale na závěr raději něco hezkého. Které čtenáře mám teď zmínit? Vzhledem k tomu, jak širokému spektru obyvatelstva poskytujeme naše služby, je to těžké. Je to nadšený prvňáček, který se raduje z prvních přečtených vět a hrdě odnáší další knížku pohádek? Nebo student, který u nás získal tu správnou literaturu ke zkoušce? Babička, která si pravidelně dochází na do své pobočky knihovny pro obvyklou dávku zajímavých knih na další týden?

Uvedu však trochu netypický příklad - cituji jednu z pracovnic oddělení pro děti Na Sadech: ´Jednou se mi stalo, že přišla velice milá slečna, asi devítiletá, a chtěla knihu Jak se státi upírem: praktický průvodce pro nově nemrtvé od Amy Gray. Bohužel jsem jí musela oznámit, že kniha je vypůjčená, ale jestli chce, tak si jí může zarezervovat. Holčina mě ale v tuto chvíli už neposlouchala a málem se zhroutila. Prý jak je možné, že máme knihu vypůjčenou, když ona se zrovna teď chce stát upírem!´

Děkuji za rozhovor a přeji hodně spokojených čtenářů.

Napsala ADK
Foto: www.cbvk.cz

Štítky Jihočeská vědecká knihovna, PhDr. Zuzana Hájková, rozhovor, knihovna, kniha, časopis, literatura, databáze, Jihočeský kraj, Drbna.cz, webová stránka, detektiv, Zuzana Kabrhelová-Hájková, Česko, E L James

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Je knihovna passé, nebo má stále co nabídnout?  |  Život a styl  |  Drbna  |  Budějcká Drbna - zprávy z Českých Budějovic a jižních Čech

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.