V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do roku 1926, kdy českobudějovičtí zastupitelé řešili, kolik hospod je pro město tak akorát. Jednu hostinskou živnost bez milosti zamítli s tím, že město už víc hostinců nepotřebuje. Kolik bylo tehdy ve městě hostinců, jak přísná pravidla museli hostinští dodržovat a jakou roli hrály hospody v politickém i kulturním životě, si přečtěte v historickém ohlédnutí.

V dalším díle Drbny historičky se historik Jan Schinko vrací na pravý břeh Malše. Připomíná zahradní restauraci U Wendlerů, Katovnu i zaniklý Velký pivovar a sleduje, jak dvacetileté váhání radnice otevřelo prostor výstavbu Savoye. Ukazuje, že současná podoba nábřeží nevznikla plánem města, ale shodou okolností, liknavostí politiků i podnikatelskou odvahou.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do doby, kdy mělo budějovické náměstí svá přísně rozdělená korza. Připomíná kantorské promenády, německé bumlkorzo i lidové xindlkorzo, dobové potyčky, kočárkování i to, jak se společenské zvyklosti na hlavním městském prostoru postupně proměňovaly.

Třeskutý únor 1929 přinesl do Českých Budějovic teploty, které dodnes zůstávají rekordem. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky připomíná mimořádné měření ve Stecherově mlýně, dopady extrémní zimy na město i okolí a vysvětluje, jaké meteorologické podmínky tehdy vedly k jednomu z největších mrazů v dějinách Československa.

Rudolfovská patří k nejdůležitějším výpadovkám Českých Budějovic už více než dvě století. Původně císařská silnice směrem na Třeboň a Vídeň lemovaná hospodami, řemesly i dvory se postupně proměňovala spolu s městem. Dnešní Drbna historička připomíná její vznik, význam i místa, která dnes zůstávají už jen v paměti a na starých fotografiích.

Slavná kavárna Savoy patřila k místům, která dávala Českým Budějovicím atmosféru velkého města. Historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historicky připomíná její vznik, rozkvět i zánik a popisuje, jak se prostor u Divadelní ulice a Malše proměňoval spolu s dějinami 20. století.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k úplným začátkům filmových projekcí v Českých Budějovicích. Připomíná první kamenné biografy, dobu elektrických divadel i slavný biograf Royal, který patřil k nejoblíbenějším ve městě. Přečtěte si, kdo stál u jeho zrodu, proč pohoršoval plakáty s Josephine Baker a jak se kino po válce přesunulo až do Frymburku.

Historik Jan Schinko v novém díle Drbny historičky popisuje vznik budějovického koldomu v 50. a 60. letech 20. století. Přibližuje, jak se experimentální skeletový dům stal symbolem moderního bydlení a jak proměnil podobu Pražské ulice i okolní Staroměstské čtvrti.

V dalším díle Drbny historičky se historik Jan Schinko vrací do Sterneckovy ulice, dnešní ulice U Černé věže, tak jak ji zachytily snímky z 30. let 20. století. Přibližuje domy na rohu Hradební ulice, připomíná známou lékárnu, cukrářství s mechanickou loutkou i dlouhou historii restaurace U Anglického dvora.

Silvestr je sice za námi, pojďme se ale ještě ohlédnout za tím, jak vůbec označení tohoto dne vzniklo a jak se slavil na přelomu roků 1899 a 1900. Přesně na to se totiž v dalším dílu Drbny historičky podíval historik Jan Schinko.