Čtvrtek má každý týden svou pravidelnou rubriku Drbna historička. Ani dnes tomu nebude jinak. Historik Jan Schinko se podíval k nádraží, kde byly dlouhou dobu prodejny s nábytkem.

Ve dnech 25. a 26. listopadu vyroste v Českých Budějovicích nový kinosál. I když jen na dva dny. V koncertní síni Otakara Jeremiáše bude totiž probíhat Filmový festival ČERNÁ VĚŽ. Dnes si s námi pojďte udělat exkurz do filmové minulosti Českých Budějovic, kde se dozvíte, kam se do kin, lépe řečeno do biografů, chodilo dříve.

Už tradičně patří ke čtvrtku, ačkoliv je státní svátek, pohled do budějcké historie. Ani tentokrát tak nechybí další díl Drbny historičky. Jan Schinko se podíval na to, jak to bylo v současné krajské metropoli s muzeem.

Vláda a prezident ČSR přijali mnichovskou dohodu 30. září 1938. Protože se tak rozhodli bez souhlasu parlamentu, dopustili se protiústavního činu. Zábor českého pohraničí začal hned 1. října 1938 na Šumavě. Český Krumlov, Kaplicko a Novohradsko bylo obsazeno 8. října 1938. Demarkační čára se tak postupně posunovala a podle úmluvy se kilometr od ní nesměly nacházet žádné vojenské jednotky, aby nedošlo ke zbytečným střetům německých a českých vojáků. Přesto k několika dalším tragickým událostem došlo i v jižních Čechách.

Na snímku pořízeném v květnu 1959 je zachycena část poutě na Krumlovských alejích, které se nacházely a stále nacházejí, i když jejich zvuk jako promenády, koncertů, poutí a ohňostrojů poněkud poklesl, na levém břehu Malše a pokračují na pravém břehu Vltavy proti proudu k mostu u vodárny. Tradice koncertů a lidových slavností na alejích souvisí s rozhodnutí radnice v roce 1910 přeložit sem koncerty a veselice, které se do toho času konaly na sadech v okolí Besedy.

V době největších vln útoků Freikorpsu v pohraničí byl v Krumlově klid. Město bylo přeci jen moc vzdálené od hranice, za kterou by v případě potřeby bylo možné rychle uprchnout a henleinovci se tak k prvním ozbrojeným akcím odvážili až 30. září, když bylo oznámeno, že ČSR odstoupí Německu své pohraničí, do kterého jak každý předpokládal, bude patřit i Krumlov.

Schmerlingova třída (dnes Žižkova) na pohlednici pořízené před rokem 1914 je zachycena z Neuhauserova domu, který stál na nároží dnešní Žižkovy a Čechovy ulice. Dům byl poškozen při bombardování města v březnu 1945 a torzo pak strženo. Na stejném místě byla v roce 1960 postavena administrativní budova Pozemních staveb. Rok snímku lze určit podle toho, že v pozadí před ulicí Karla IV. ještě stojí klasicistní městská nemocnice zvaná stará z roku 1827.

Dne 22. září 1938 došlo v jihočeském pohraničí k velké vlně teroristických akcí. Kritické situace využili předáci SdP ve Vyšším Brodě a odpoledne se dostavili na vyšebrodskou policejní expozituru k tajemníku Vanešovi a žádali společné hlídky ordnerů SdP a četníků, navrácení zabavených stranických materiálů, povolení vyvěšovat prapory s hákovým křížem a především odchod státní uniformované policie.

Drbna historička je pravidelný čtvrteční seriál a ani dnes tomu nebude jinak. Historik Jan Schinko se nyní podíval na Lannovu třídu u budějckého nádraží.

Dne 19. září 1938 zástupci Velké Británie a Franci poprvé vyzvali čs. vládu, aby odstoupila Německu pohraniční oblasti s více než 50 % německy mluvícího obyvatelstva. To sice vláda druhý den odmítla, ale po ultimativním zásahu západních velmocí nakonec 21. září 1938 souhlasila.