Netradičně v pátek je na pořadu dne další díl seriálu Drbna historička. Jan Schinko se zaměřil na původní Ferdinandové kasárny, jejích základní kápen byl položen v první polovině 19. století.

Velení čs. armády bylo jasné, že v případě pohraničních nepokojů často na uklidnění situace nebude stačit ani Stráž obrany státu. V předvečer války ale bylo třeba, aby předpolí hlavní obranné linie bylo udrženo v našich rukou. Během léta tak byly stavěny asistenční oddíly armády, které měly v případě potřeby v pohraničí zasáhnout.

I tento čtvrtek nemůže chybět Drbna historička. Jan Schinko s v pravidelném seriálu věnuje náměstí, respektive Samsonově kašně, která nebyla výstavou Vnímání zakryta poprvé. Už dříve se budějcký skvost „ztratil“.

Ve večerních hodinách 12. září 1938 má Adolf Hitler závěrečný projev na sjezdu NSDAP v Norimberku. Projev je přenášen rozhlasem a je velmi štvavý proti ČSR a prezidentu Benešovi. Hitlerova řeč je signálem k henleinovskému povstání v českém pohraničí. K ozbrojeným střetům, během kterých padne řada českých četníků a policistů, dojde prakticky jen v západočeském pohraničí, ale v ostatních oblastech dochází alespoň k silným demonstracím.

V sedmdesátých letech minulého století v Českých Budějovicích začala houstnout automobilová doprava. Bylo rozhodnuto o rozšíření Mánesovy ulice, která měla napomoci odvést dopravu z centra.

Tradičně ve čtvrtek přináší historik Jan Schinko pohled do budějcké minulosti. V dalším díle seriálu Drbna historička se podíval do okolí Biskupské ulice, kde se dříve nacházelo velké množství vyhlášených hospod.

Pro obranu velmi dlouhých státních hranic s Německem, Polskem, Rakouskem a Maďarskem nemohla mít ČSR nikdy dostatečný počet vojáků. Protáhlý tvar republiky navíc sváděl ke klešťovému úderu nepřítele, kterým by státní území rozdělil a obklíčil hlavní české síly v Čechách. Když se tak naše generalita rozhodovala, zda investovat do motorizace a modernizace armády, nebo do opevnění, bylo vybráno opevnění, které přece jen šetřilo lidskou sílu.

Ulice U Černé věže se vždycky takhle nejmenovala. Dost často měnila svůj název. O její historii se zmiňuje v dalším díle Drbny historičky Jan Schinko.

V květnových obecních volbách roku 1938 získala Henleinova SdP 90 % německých hlasů. V jižních Čechách byly hlavními baštami henleinovců Český Krumlov a Vyšší Brod. Naopak v Novohradských horách si v řadě obcí udržela převahu německá sociální demokracie. Proto zde v létě 1938 podnikl Konrad Henlein velkolepou okružní cestu, doprovázen a hoštěn hrabětem Karlem Buquoyem, který byl ale manipulován svými lesními správci a horlivými henleinovci Soukupem a Schwalbem, kterým se nedokázal vzepřít.

Ve čtvrtek nemůže chybět další díl Drbny historičky od Jana Schinka. Jeho bystrému oku tentokrát neunikla nejdelší česká řeka – Vltava. Šumavská a jihočeská řeka je nedílnou součástí Českých Budějovic. A nejen těch...