Pomozte najít 12 ztracených obrazů světových mistrů. Tato díla zmizela a dlouhá léta je nikdo neviděl

Prohlédnout si obrazy světových mistrů, které fyzicky nelze spatřit, protože byly ukradeny nebo se již před lety ztratily, mohou všichni milovníci umění prostřednictvím speciální digitální výstavy Ztracená mistrovská díla (Missing Masterpieces). Vzácná umělecká díla od Vincenta van Gogha, Jeana Baptiste Oudryho, Paula Cézanna, Claude Moneta, ale i české malířky Barbory Kysilkové, jsou dostupná online na speciální stránce společnosti Samsung nebo prostřednictvím aplikace na televizorech The Frame, které se v klidovém režimu dokáží změnit v obraz. Výstava má nejen připomenout zapomenuté a ztracené obrazy, ale také se chce pokusit tato díla po letech najít. Pomoci s tím mohou i návštěvníci této virtuální výstavy.

Hledá se i jeden obraz od české malířky

Mezi vystavená umělecká díla patří třeba Cézannův Pohled na Auvers-sur-Oise, ukradený za dramatických okolností na Silvestra 1999. Zloději vylezli na střechu po lešení vedlejšího domu, do galerie se dostali rozbitým světlíkem, spustili do ní provazový žebřík a vhodili dýmovnici. Ve sbírce najdeme i obraz Chloe a Emma od Češky Barbory Kysilkové, ukradený za bílého dne z galerie v Norsku. Zloději vytahali z rámu přes 200 hřebíků a vůbec ho nepoškodili, plátno s obrazem ovšem odnesli. Tento příběh měl pokračování: autorce se podařilo jednoho ze zlodějů vypátrat, a nakonec se spřátelili. Barbora Kysilková, která dlouhodobě žije v Oslu, jej dokonce namalovala.

Výstava ale nabízí i známá a nesmírně cenná díla od Vincenta van Gogha, jako například Jarní zahradu v Nuenenu, Portrét dr. Gacheta či Malíře na cestě do práce. Celá kolekce Ztracených mistrovských děl bude přístupná online až do 10. února příštího roku. Jako kurátor se na ní podílel dr. Noah Charney, renomovaný expert na krádeže uměleckých děl a zakladatel amerického Sdružení pro výzkum zločinů proti umění (Association for Research into Crimes Against Art, ARCA). Ten také připravil několik rad amatérským pátračům po ztraceném umění.

Pár tipů pro pátrání po ztracených pokladech

Sepište si všechny dostupné informace 

Nejdříve dejte dohromady vše, co o ztraceném uměleckém díle víte, do posledního detailu. Jako když skládáte puzzle – napřed potřebujete všechny dílky. Říkám tomu mapa zločinu. Kdo, co, kde, kdy, jak, případně proč? Na všechny tyhle otázky potřebujete odpověď. Čím víc toho víte předem, tím lépe krádeži porozumíte a třeba objevíte zdánlivě skryté souvislosti.

Pozor i na stopy, kterých si nikdo nevšímal

Policie vždy vyhodnotí všechny dostupné informace a pustí se po stopách, které strážcům zákona připadají slibné. Ty ostatní často opomíjejí. Občas prostě nevěří, že by k něčemu mohly vést, jindy chybí čas nebo peníze. Zkuste si sepsat seznam stop a vyčlenit ty, po kterých nikdo nešel. Pak se po nich můžete vydat sami.

Udělejte si časový rozpis

Sepište si pokud možno kompletní seznam událostí, při nichž ztracené umělecké dílo někdo spatřil, bez ohledu na to, kdy k tomu došlo. Třeba si z toho bude možné udělat nějaký obrázek. Většina těchto dat vám bude pravděpodobně k ničemu, ale přinejmenším se dostanete k tomu, kdy a kde se dílo naposledy objevilo na veřejnosti. Cenné jsou také jakékoli náznaky, že dílo nebylo zničené, že pořád existuje.

Příklad: na policejní stanici v Gentu každoročně proudí spousta rad a tipů, kde by se mohli nacházet proslulí Spravedliví soudci z Gentského oltáře. Policie mnohé z tipů poctivě prověřuje, ale žádná stopa ji zatím k ukradenému pokladu nepřivedla. Nikdy ovšem dopředu nevíte, která z informací může mít cenu zlata. Když si uděláte přehled, kdy a kde bylo ztracené dílo naposledy viděné na veřejnosti, pomáhá to odfiltrovat falešné stopy.

Sledujte místní i mezinárodní informace

Některé případy přesahují státní hranice, což bývá problém – policie v jiných zemích nemusí mít k dispozici všechny potřebné informace, aby případ vyřešila. Právě v těchto situacích se mohou skvěle uplatnit amatérští pátrači. Sledujte zprávy o všem, z čeho by se dalo nějak usuzovat na chování pachatelů. I svět zločinu kupříkladu podléhá módním trendům.

Příklad: v roce 2004 někdo ukradl dvoutunovou bronzovou sochu Henryho Moora přímo ze sídla jejího autora v anglickém hrabství Hertfordshire. Tak obrovské umělecké dílo se dá jen těžko ukrýt nebo přepravovat, takže je v podstatě neprodejné. Ovšem v té době se po celé Evropě hodně kradly předměty z bronzu či mědi – a právě tenhle trend pravděpodobně stál i za tímto případem.

Nikdy se nevzdávejte

Ztracené umělecké poklady se občas najdou ve chvíli, kdy už v to nikdo nedoufá. A často k tomu dochází na neuvěřitelných místech. Třeba Caravaggiovu Juditu a Holoferna našli na jedné půdě v Toulouse. Letos v létě vydalo jedno newyorské skladiště nesmírně cenný úlovek v podobě děl Alexandera Caldera či Willema de Kooninga. Občas se objeví dokonce i díla dlouhodobě považovaná za zničená. Takže hlavu vzhůru, hledejte dál a nevzdávejte to!

Vyšetřovatelé a úřady, které se zabývají hledáním ztracených uměleckých děl, uvítají veškeré relevantní tipy, teorie a postřehy milovníků umění i amatérských detektivů z celého světa. Ty lze sdílet na sociálních médiích s hashtagem #MISSINGMASTERPIECES.