Sobota, 28. srpna 2021, 18:00
Dohru na policii a možná i před soudem bude mít kauza, která se rozhořela mezi současným vedením Správy NP Šumava a jejím bývalým ředitelem Jiřím Mánkem. Jádrem sporu je článek nazvaný „Mengele a doktoři smrti - jatka březích laní a jejich nenarozených koloušků v NP Šumava“, který zveřejnil Mánek ve svém blogu na jednom zpravodajském serveru. Podle vedení NP Šumava obvinil autor blogu bez důkazů jejich zaměstnance z porušování pravidel lovu zvěře. Nejpozději příští týden předají policii podklady pro vyšetřování pomluvy a křivého obvinění.
Bývalý ředitel Správy NP Šumava Jiří Mánek ve svém článku uvedl, už dlouho se po celé Šumavě i daleko za jejími hranicemi veřejně mluví brutálních jatkách březích laní a jejich nenarozených, plně vyvinutých mláďat. Podle jeho informací mělo být v roce 2021 na území NPŠ zavražděno až 18 březích laní, těsně před narozením mláděte. O rok dříve jich mělo být devět. „Jako barbarští řezníci střílí laně matky, jen pár dní a týdnů před tím, než kladou mláďata. Za zástřelné se rozdělují finanční odměny, takže lovící personál je k jatkám přímo vyzýván a finančně motivován,“ napsal doslova Mánek ve svém blogu.
Jako důkaz poskytl pisatel fotografie a případ laně, která byla dne 29. 4. 2021 postřelená (přestřelený běh) v NP Šumava pracovníkem Správy NP, nebyla po postřelení dohledána. „Odkulhala do sousední honitby, kde byla dne 4. 5. 2021 dostřelena. Podle chrupu byla starší než dva roky a nosila v sobě plně vyvinuté mládě,“ uvedl Jiří Mánek.
„Autor textu svá tvrzení, kromě zveřejněné a neautorizované fotografie, ze které ani není možné dovodit, že se jedná o postřelené zvíře, nedokládá žádnými důkazy. Žádný zaměstnanec Správy NP Šumava se však takového činu, který Jiří Mánek uvádí, nedopustil. Správa NP Šumava kontroluje ulovenou zvěř v průběhu celého roku prostřednictvím mysliveckých hospodářů. Na základě informací autora blogu vedení Správy NP Šumava prověřilo, zda skutečně nemohlo dojít k údajné střelbě na laň starší dvou let, která byla na snímku dle tvrzení autora textu vyfotografovaná a údajně pocházela z honitby Správy NPŠ. Zaměstnanci Správy NP Šumava však takový čin rezolutně odmítli,“ informoval mluvčí správy Jan Dvořák.
Úterý, 24. srpna 2021, 07:00
Do ostrého sporu se pustilo současné vedení NP Šumava s bývalým ředitelem parku Jiřím Mánkem. Důvodem byl jeho článek nazvaný „Mengele a doktoři smrti - jatka březích laní a jejich nenarozených koloušků v NP Šumava“ uveřejněný v sekci blogů na...
Když se Správa NP Šumava před týdnem komentovala tvrzení bývalého ředitele parku, uvedla, že předmětná březí laň byla dostřelena v sousední honitbě městských lesů Kašperské Hory. Jednatelka Kašperskohorských městských lesů paní Hana Naušová se ale proti této informaci ohradila, neboť ani ona a ani její pracovníci nedisponují informacemi o dostřelené březí lani a navíc by podle paní Naušové pracovníci Kašperskohorských městských lesů takovou věc bezprostředně hlásili Policii ČR. V
„Vyzýváme Jiřího Mánka, aby zveřejnil informaci, ve které honitbě byla březí laň dostřelena, aby tak nebyli poškozováni pracovníci ostatních honiteb a tuto informaci ať současně poskytne Policii ČR,“ řekl mluvčí Dvořák.
Podle vedení správy parku zaměstnanci při lovu spárkaté zvěře neporušují platné zákony ani vyhlášky. Podle těch je možné lovit jelení zvěř do dvou let věku celoročně, starší zvěř samčí od 1. 7. do 31. 1. a samičí od 1. 8. do 31.1. U každého uloveného kusu se ověřuje druh, pohlaví, věk. To se následně zaznamenává na lístek o původu zvěře. Součástí evidence každého uloveného kusu je druh zvěře, pohlaví, věk, doba ulovení, místo ulovení, jméno lovce. Každý lovec disponuje plombami a každý ulovený kus podle zákona bezprostředně po ulovení plombou označí. Vše se průběžně kontroluje až do doby prodeje zvěřiny. Informace se ukládají také do elektronické databáze.
„Správa NP Šumava redukuje početnost jelení zvěře po celou dobu své existence. Důvodem je ochrana lesních porostů, protože jelení zvěř ve vyšších počtech způsobuje škody především na mladých jedlích a listnáčích, které okusuje či oloupává jejich kůru. Od počátku existence NPŠ vedla regulace početnosti jelení zvěře lovem k výraznému snížení škod zvěří na lesních porostech, které byly před 30 lety enormně vysoké. Jelení zvěř na Šumavě do současnosti neměla přirozeného predátora, jakým je například vlk. Pokud jeho přítomnost bude mít na redukci jelení zvěře plný vliv, Správa NP Šumava již nebude do vyváženého stavu zasahovat,“ dodal mluvčí Jan Dvořák.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
