Dnes si česká veřejnost připomíná událost, která před dvaadvaceti lety otřásla nejen politickou scénou, ale především ovlivnila život každého občana tehdejšího Československa. Budějcká Drbna si proto připravila pro několik budějckých osobností dvě anketní otázky vztahující se k 17. listopadu roku 1989. Svůj názor přidalo i několik čtenářů.
1. Jak vzpomínáte na 17. listopad? Účastnili jste se v roce 1989 nějakých akcí, respektive co jste vlastně tehdy dělali?
2. Jak se díváte na českou společnost a její vývoj 22 let po převratu?
1. „Přímo na ten den si nevzpomínám, přeci jen Budějovice byly daleko od dění v Praze, navíc můj věk mě tehdy odsuzoval pouze do role pasivního pozorovatele. Ale rozhodně si vzpomínám na dny poté, kdy jsem s rodiči nejen vše sledoval v televizi, ale společně jsme se účastnili demonstrací na budějckém náměstí, zažil jsem cinkání klíčů či společné skandování hesel. Vzpomínám, že to bylo opravdu emotivně silné i pro mě, který z toho tenkrát pořádně neměl rozum, natož pro rodiče, kteří cítili tu šanci na svobodu.“
2. „I když vše není ideální, dívám se pořád pozitivně. Asi ne všechny šance, které jsme před sebou měli, jsme vzali za ten správný konec, ale doba před revolucí byla těžká a zanechala na lidech stopy. Dodnes. Demokracie pro nás byla něco nového. Každý si ji vyložil po svém a dle toho se choval. Až dnešní generace tou dobou temna není ovlivněna. Na druhou stranu je evidentní, že čím dál více se prosazuje spíše individualismus. Určitá prestiž, snaha něco dosáhnout, pokud je v míře přirozené, je ku prospěchu věci, trošku takové to vyčnívání z řady, nebýt jako ´ostatní´, zkrátka prodat sám sebe. K tomu nás právě čím dál tím víc nutí současná doba a společnost. Pamatuji si, když se říkalo, že za dvacet let to tady bude jak v Německu či Rakousku. Přestože je to široký pojem, ve spoustě věcí jsme se těmto státům více než přiblížili. A protože všechno má svůj čas, tak věřím, že ta doba určitě co nejdřív přijde!“
1. „Vzpomínám na něj rád. Bylo mi čerstvých patnáct let a byl jsem rebel. Spoluorganizoval jsem studentské akce na gymnáziu a cítil se součástí revoluce. Účastnil jsem se akcí jak v Týně nad Vltavou, tak jsem i zvonil klíči na náměstí v Českých Budějovicích.“
2. „Máme výborného pana prezidenta s velkým P, máme dobrého premiéra. Co se mi nelíbí, to je korupce ve státní správě. Přijde mi, že vyhrávají jen ti, co mažou. A to je špatně!“
1. „Tehdy mi bylo čtrnáct. Ten den jsem vůbec nevnímal, ale potom jsem to všechno začal sledovat, protože jsem se těšil, že komouši půjdou konečně od válu a něco se tady změní. Moje babička navíc byla z Rakouska, takže jsem každé léto viděl, co se na západě může a co ne.“
2. „Oproti tehdejší době se společnost změnila tak, že se to nedá ani srovnávat. Nejcennější je svoboda a volba, možnost se rozhodovat, možnost jet doprava nebo doleva. Nemám žádnou kloudnou vzpomínku na to, co bylo před rokem 1989. Jsem antikomunista a absolutně nechápu lidi, kteří na tu dobu vzpomínají s nostalgií.“
1. „Na ten den si vzpomínám úplně přesně. Šel jsem tehdy na trénink s juniory ČLTK Praha. Mezi nádražím Praha střed a Štvanicí byly v Hybernské ulici tanky a obrněné vozy. Volal jsem manželce, že je tam asi nějaká přehlídka. Až večer, kdy jsem měl problém se dostat domů, jsem se dozvěděl, co se děje. Pak už to byla klasika. Od soboty jsme trávili u televize hodiny a hodiny.“
2. „Takové ty představy, kdy jsme všichni věřili, že po odchodu komunistického režimu se všechno zlepší a lidé budou dobří, se časem nepotvrdily. Někteří byli pragmatičtější, jako třeba bývalý prezident Václav Havel. Jelikož ho mám rád a uznávám jej, četl jsem od něj spoustu věcí. Říkal, že společnost se bude vyvíjet, ale všechno rozhodně nebude podle našich přání. Jelikož jsem už starší, tak doufám, že mladá generace nedopustí, aby se něco takového vrátilo. Nevím, kde to uchopit. Z dnešní politické situace jsou všichni otráveni. Já nejsem výjimkou.“
1. „Žužlal jsem si palec, neb mi bylo asi tak pět. No, nežužlal… a něco si kupodivu pamatuji. Dospělí byli dost na nerv.“
2. „Dvaadvacet let po čem? Jó, převrat. A on nějaký byl? Leda v tom smyslu, že vládnoucí činitelé zalezli do pozadí, převlékli kabátky, vyfasovali trafiky. Nu a jsou tam do teď, což je jeden z důvodů, proč to u nás vypadá tak, jak to vypadá. Změna k lepšímu? Leda z fáze ´bylo skoro na vše, ale nebylo nic´ do fáze ´můžeme mít vše, ale nemáme na to´. Aktuální směr naší socialistické pseudodemokracie se mi nikterak nelíbí. Možná by to chtělo další převrat, tentokrát skutečný. Tak třeba za rok?“
1. „Na 17. listopad si vzpomínám velice mlhavě, bylo mi tehdy jen nějakých devět let. Vybavuji si strach, jaký jsem měl, když rodiče chodili na demonstrace, a také na naděje a očekávání, se kterými lidé tehdy hleděli do budoucnosti.“
2. „Na českou společnost se dnes dívám se smutkem a zároveň i nadějí. Jsem smutný z českého nepořádku a nedodržování pravidel od parkování a chození na červenou až po korupční jednání, jsem smutný z toho, co všechno se rozkradlo a zničilo, z vládní politiky, která nedělá absolutně nic proti korupci a pro zlepšení života v této zemi. S nadějí a očekáváním vzhlížím k policejnímu prezidentovi, nejvyššímu státnímu zástupci, některým lidem ve vedení našeho města a sdružením jako jsou ANO2011 či Nadační fond proti korupci. Snad se konečně mění elity veřejného života a přicházejí nějaké lepší, které budou tuto zemi vést zodpovědně a k obecnému prospěchu.“
1. „Bylo mi čerstvých devatenáct, pracovala jsem v hospodě na Rudolfově. V odpoledních hodinách jsem jela do centra, kde jsem viděla plno lidí s vlajkami, a vůbec jsem nevěděla, co se děje. Potkala jsem známého, který mě pozval na kávu do Masných krámů. Kolem nás stále chodili lidi s vlajkami. Samozřejmě, že s postupem hodin jsme se dozvěděli, co se děje. Šli jsme se tedy podívat na náměstí, kde jsme spočinuli asi půl hodiny. V tu chvíli mi to nepřišlo zajímavé, a tak jsem se odebrala k domovu.“
2. „Nevím, doba skutečně není lehká, jen si myslím, že si můžeme vážit toho, že tu máme co jíst, že se můžeme léčit, že máme střechy nad hlavami, že žijeme kulturně a civilizovaně. Tak tomu v některých jiných částech světa není.“
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Pokud vstoupí pan Babiš do politky bude to mít jenodznačný efekt, dostane se k dalším miliardovým zakázkám, z trubek tak bude nasávat ještě více než dříve a jeho bohatství dosáhne pohádkových rozměrů, vše za podpory servilního řiťolezectví pravdoláskařům. Devastace České republiky a prostých lidí bude směle dále pokračovat...
