České Budějovice objektivem Milana Bindera a perem Martina Maršíka: Kdo utekl od požáru, platil
Požáry byly vždy postrachem měst a Budějovice nebyly výjimkou. Často ovlivnily jejich vzhled - prostě shořelé bylo nahrazeno novým. Podívejme se např. na naše náměstí Přemysla Otakara II. Domy na jižní straně (to je ta, co je zde galérie Dvořák) jsou výrazně vyšší než domy na ostatních třech stranách. Proč? Protože severní strana shořela a nízké jedno a dvoupatrové měšťanské objekty byly nahrazeny domy vyššími.
A jaká je historie nejstarších hasičských sborů? Možná, že bych začal jednou zajímavostí. První profesionální hasiči vznikli ve starověkém Římě. Jejich fungování bylo založeno na tvrdých tržních principech. Když hořelo, přijeli k požáru a nejdříve vyjednali s majitelem cenu za uhašení. Teprve když si plácli, začali pracovat.
Ve středověku v řadě českých měst platil u požárů motivační a restriktivní systém. Kdo první doběhl k požáru se žebříkem, popř. se džberem s vodou dostal finanční odměnu. Naopak pokud někdo od požáru utekl, byl pokutován.
První profesionální hasičský sbor v Čechách vznikl v Praze v březnu 1853. No profesionální, když nehořelo, tak hasiči zametali ulice, takže byli profesionálové ve více řemeslech. V Budějovicích hasičský sbor vznikl až v roce 1866 a zaměstnával 30 mužů. Sbor byl financován z městské pokladny, ale obvyklé byly i dary od bohatších měšťanů. V příloze tohoto textu jsou i dvě fotografie z náměstí, kdy na jedné jsou vyfoceni městští hasiči v roce 1902, jak zachraňují před plameny dům na náměstí a na druhé je nácvik hašení ohně u téměř stejného objektu.
Nyní trochu odbočím od hasičů a oklikou se dostanu k zbývajícím fotkám, kde jsou zachyceny dva nakreslené obrazy. Jak je na první pohled patrné, vyfotografované oleje nejsou žádné umělecké dílo. Na obou je centrálním motivem hasič, který zachraňuje malé děcko. Autor si nedal moc práce a vlastně jeden výjev namaloval dvakrát. Moc jsme s Milanem nepochopili, proč drží v ruce pochodeň a také nám uniká význam písmene E na přilbě hasiče. Třeba nám někdo z Vás poradí. A teď proč jsme vůbec tyto obrazy, které nemají evidentně vztah k Budějovicím, zařadili do dnešního seriálu. Oba totiž nakreslil Friedrich Blumentritt, který doplnil svými kresbami známou knihu o Českých Budějovicích tzv. Heimatbuch – celým jménem Heimatbuch der Berg- und Kreisstadt Böhmisch Budweis mit einer Sammlung von alten und neueren Sagen, což lze přeložit jako Vlastivědná kniha horního a krajského města Českých Budějovic se sbírkou starých a novějších pověstí. Že jste tuto knihu, která vznikala od roku 1886 ještě nečetli? Ona je napsána v němčině, a ještě k tomu švabachem, takže si v ní počte jen málokdo. Nicméně ředitel budějovického archivu Daniel Kovář ji už ale překládá, takže se můžete těšit…
