neděle 19. září 2021 Zita

„Sezonu si chci užít a ukončit kariéru!“ má jasno kouč Výborný

Budějcká Drbna oslovila trenéra budějovického Mountfieldu Františka Výborného, zda jí bude ochoten poskytnout rozhovor. Zkušený kouč souhlasil, takže vám dnes můžeme přinést výsledek jejich společného snažení. Punc exkluzivity dodalo interview s rodákem z Jirnů jeho prohlášení, že po sezoně chce ukončit svou bohatou a velmi úspěšnou trenérskou kariéru.

Jak hodnotíte letošní letní přípravu?

„Příprava probíhala klasicky, ale tentokrát jsme ji zpestřili návštěvami fitness centra Luboše Roba v IGY. Výsledky funkčních testů navíc prokázaly, že kondice šla nahoru, což je hlavně u mladých hráčů pozitivní. Starší si pak svoji fyzičku udrželi nebo ještě o něco zlepšili. To se pak odrazilo na výkonech na ledě, které měly hodně dobrou úroveň. Jsem rád, že to zaregistrovali i fanoušci, a tak tribuna za námi bývala vždy plná.“

Čekal jste, že se vám bude v European Trophy tak dařit?

„Před začátkem turnaje jsme si nedávali žádné cíle, jelikož v konkurenci čtyřiadvaceti tak kvalitních evropských týmů jsme si nedokázali troufat na umístění v popředí základní skupiny. Jsme tedy rádi, že se nám podařilo postoupit do finálového turnaje, čímž se nám vrátilo dvacet tisíc euro. Po sportovní stránce je důležité, že si mladíci po několika kvalitních zápasech zahrají v prosinci další možná až tři náročná utkání. Na druhou stranu dosažené výsledky nepřeceňujeme. Je to jen příprava, navíc mužstva hrála v kombinovaných sestavách doplněných o několik juniorů. Utkání byla vyrovnaná, nikoho jsme nepřeválcovali.“

Myslíte si, že úspěchy z přípravy přilákají na stadion více diváků než v předchozích sezonách?

„Fanoušci chodili v hojném počtu i v minulých letech. Já doufám, že na úvodní kola jich dorazí hodně, když hrajeme několikrát doma, a to i přes počasí, které zatím svádí spíš na chalupy. Dobrý výkon celého mužstva je tou nejlepší pozvánkou. Ti, kteří viděli naše zápasy v evropské trofeji, museli být s předvedenou hrou spokojeni. Naším úkolem teď je, abychom v tomto trendu pokračovali i nadále. Jen mě mrzí, že pauza od posledního přípravného utkání je tak dlouhá, navíc se nešťastnou událostí v Rusku ještě protáhla.“

V létě se kádr mužstva příliš nezměnil. Koho z nových hráčů považujete za největší posilu?

„Počítal jsem s tím, že budu mít k dispozici domácího hráče Pepíka Melichara, ale bohužel. Největší posilou je, ač nenápadný, avšak svým neustále se lepšícím výkonem, Peter Mikuš z Mladé Boleslavi.“

Jak se vám prozatím jeví další z nováčků, slovinský reprezentant Aleš Kranjc?

„Aleše znám už ze Slovinska jako mladého kluka, když jsem trénoval jejich národní dvacítku. Naposledy jsem ho viděl na ledě před pěti lety při mistrovství světa v Rize, kde patřil k nejlepším obráncům celého šampionátu. Už tehdy jsme ho lákali do Sparty, ale chtěl zůstat doma. Dávali jsme mu za příklad Anže Kopitara, jehož otec byl velmi prozíravý a poslal kluka hrát do Švédska, protože věděl, že ve Slovinsku není patřičná konkurence. V současnosti působí v NHL. Aleš Kranjc byl podobný typ hráče, takže kdyby v pětadvaceti přišel do Čech, dneska mohl být úplně někde jinde. To, že jsme ho dostali do Budějovic, byla náhoda. Mluvil jsem s mými slovinskými kamarády, kteří mě informovali o tom, že je Aleš volný a v Jesenici už nechce dál pokračovat. Zvedl jsem proto telefon a zavolal mu. Poté, co sem přijel, tak se s klubem dohodl na smlouvě. Věděl jsem, co od něj můžu očekávat, ale jak jsem už řekl – od roku 2006 jsem ho neviděl, takže jeho výkonnost mohla jít dolů. Teď je mu jedenatřicet, tudíž je v dobrém věku, má výbornou střelu a dobrý pohyb. Bohužel někdy tápe takticky a jeho hra není tak důsledná, protože ve Slovinsku hrají hokej o něco volněji. Musím však říct, že si zvyká. Kluci ho do kolektivu přijali, vždyť to není žádný nazdárek. Myslím, že je u nás spokojený.“

Do Mountfieldu se vrátil po roční pauze Petr Sailer. Jak se vypořádal se svojí pozicí v mužstvu, když už není kapitánem?

„Petr patřil do velké skupiny hráčů, která vloni odešla. Je to zkušený hráč, jenž si moc dobře uvědomil svoji novou roli, která není vůdčí. Podle mého názoru mu to tak vyhovuje. Letní přípravu absolvoval s velkým nasazením, přesto už mají tito hráči svůj limit a jsou za zenitem. Každopádně Petr Sailer je schopen další sezonu absolvovat. Záleží jenom na něm, kolik toho zvládne odehrát. Konkurence útočníků je velká, dopředu se tlačí mladí hráči, ať už je to Marek, Seidl, Polodna nebo Ferebauer. Všem jsme dali příležitosti a kluci se toho zhostili dobře. Máme tedy kam sáhnout. Horší situace je mezi obránci, těch je u nás nedostatek. Konkurence je dobrá věc, ať už je hráč mladý nebo starý. Každý musí makat a nechat na ledě maximum.“

Samotní hráči po posledních přípravných zápasech říkali, že je třeba ještě zapracovat na koncovce a zakončování akcí…

„Neustále na této individuální činnosti pracujeme. Útočníky a obránce dělíme zvlášť a tlačíme je do koncovky. Beci se letos hodně zlepšili, což se v zápasech projevuje. Forvardi mají v hlavách pořád takové ty hračičky – nejradši by vždycky udělali ještě jednoho hráče a chtěli zakončit do prázdné branky. Jedním příkladem za všechny je Milan Gulaš, to je střelec par excellence. Celou přípravu si s pukem hrál, až v Salcburku třikrát vystřelil a dal dva góly. Sám se divil, jak se mu to vůbec povedlo. Říkáme to všem hráčům s agresivním pojetím hry, že musí střílet. Něco z toho vždycky padne do branky. Šance jsme si přesto vypracovávali, což byl základ úspěchu. Nemohli jsme to po nich chtít už desátého srpna, vzestupná tendence je mnohem lepší.“

Vedení klubu už svoje ambice před novou sezonou prezentovalo. Jaké jsou vaše osobní cíle?

„Očekávám naprosto vyrovnanou soutěž. Čtrnáct klubů si na tiskových konferencích říkalo, že chtějí být v play-off. Dostat se mezi ně bude hodně složité a těžké. Na to musíte mít formu a doufat, že se vám budou vyhýbat zranění. Mým hlavním cílem přesto je ona vysněná šestka nejlepších. Rozhodně to ale nebudu přetřásat před hráči. Půjdeme zápas od zápasu a uvidíme, jak se nám podaří rozjet.“

Na úvod sezony máte těžký los. Po Litvínově vás čeká série třech domácích zápasů s ambiciózními rivaly – Třincem, Slávií a Plzní. Může vás to nějak nakopnout?

„Přestože jsou to domácí zápasy, všechny budou velmi těžké. Navíc i Litvínov je na svém ledě velmi nepříjemný. Může se nám s těmito super kvalitními soupeři zadařit tak, jako v European Trophy, a zápasy zvládneme. Můžeme ale prohrát blbě o gól, což hráče sráží psychicky dolů. Musíme vycházet z dobré defenzivy a něco se z toho vyvine. Určitě to budou oboustranně nervózní zápasy. Pro soupeře je výhodou, že hrají venku.“

V Budějcích jste strávil pracovně již nějakou dobu. Jaký vůbec máte vztah k jihočeské metropoli?

„Pracovně jsem tady už třetí sezonu, takže tu trávím hodně času. Můj vztah k městu je však dlouhodobý. Jezdil jsem do Budějovic jako hráč a měl jsem tady spoustu přátel, ať už to byl Franta Joun, Jarda Jágr nebo můj velký kamarád Mirek Dvořák. V jižních Čechách jsem prožil dovolené, jezdil sem na návštěvy, takže tu znám spoustu lidí, kteří se ke mně po třiceti letech přihlásili, ale už se většinou nepoznáváme. (směje se) Jihočechy vnímám jako vstřícné a dobrosrdečné lidi, což se mi neustále potvrzuje. Chtěl bych, aby se nám dařilo, a svými výkony jsme jim dělali radost. Ekonomická situace sice není jednoduchá, ale to lidi nezajímá. Ti chtějí vidět dobrý hokej, o který se budeme snažit. Chtěl bych tady udělat dobrou sezonu a skončit s trenérskou kariérou.“

Opravdu?

„Ano, je to tak. Proto si chci nadcházející ročník maximálně užít.“

A kdyby se mužstvu nedařilo, změníte své rozhodnutí a budete pokračovat i nadále?

„V žádném případě. Jsem definitivně rozhodnutý!“

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.