Jihočech na Dakaru. Cílem čtyřkolkáře Zdeňka Tůmy je nejlepší desítka

Peru, Bolívie, Argentina. Tři země, které budou ve dnech 6. až 20. ledna 2018 dějištěm jubilejního čtyřicátého ročníku Dakaru, legendárního závodu, který se koná po přesunu z Afriky už podesáté v Jižní Americe. Ze startovní rampy v Limě sjede příští sobotu s číslem 261 také Zdeněk Tůma, quadista žijící v jihočeských Chvalšinách.

Zatímco všichni „normální“ lidé v minulých dnech finišovali s přípravami na Vánoce a chystali oslavy konce roku, vy jste měl úplně jiné starosti…
První fáze naší přípravy na Dakar skončila před více než měsícem, kdy jsme 23. listopadu v severofrancouzském přístavu Le Havre naložili veškerou techniku na loď mířící do Peru. Od té doby se snažím udržet si fyzičku. Denně cvičím, v tělocvičně šlapu na kole a posiluji na veslařském trenažéru. Ten je podle trenéra fitness centra tou nejlepší přípravou pro jízdu na čtyřkolce.

Fyzická kondice je pro tak náročný podnik velice důležitá, ale součástí přípravy je také jízda v ostrém závodním tempu. Co všechno jste v letošním roce absolvoval?
Jelikož jsem na rozdíl od minulého roku nemusel o účast na Dakaru bojovat v kvalifikačním závodě, odjel jsem šest podniků českého seriálu offroad maratonů. Konečné sedmé místo sice není kdovíjaký úspěch, při vynechání dvou podniků šampionátu to však bylo maximum. Pravidelně jsem dojížděl v první pětce. Zúčastnil jsem se i závodů Mezinárodního mistrovství České republiky cross country.

Když jsme se setkali vloni na konci ledna, chtěl jste se do Jižní Ameriky vrátit. A nakonec se vám to povedlo. Kdy se rozhodlo, že do Dakaru 2018 skutečně odstartujete?
Netrvalo to moc dlouho. Prakticky už v březnu jsem byl rozhodnutý, že se o to poperu a na prestižní závod, jakým Dakar bez diskuzí stále je, se zkusím dostat znovu. Žádná jiná alternativa pro mě nepřicházela v úvahu. Je hodně složité naplnit rozpočet, po loňském ročníku však bylo o něco snazší sehnat partnery. Za každého účastníka se totiž platí nemalé částky, a to včetně mechaniků. Mám velkou radost, že opět pojedu v barvách pardubického týmu BARTH Racing.

Před rokem jste dojel dvanáctý, což není vůbec špatný výsledek, sám jste ale spokojen nebyl. Jaké jsou ambice tentokrát?
Věděl jsem, že tam byly rezervy, ať už kvůli technickým problémům, nebo chybami v navigaci. Letos bych rád dokončil do desátého místa, což je podle mého názoru reálné. Na druhou stranu, oproti minulému ročníku se ve čtyřkolkách sjede větší konkurence. Loňský počet 37 jezdců se rozšířil na rovnou padesátku.

K lepšímu umístění by vám mohla přispět pomoc vlastního mechanika, kterého jste vloni neměl. Minimálně budete mít čistější hlavu a dokážete se soustředit jenom na jízdu…
Na Dakar jedu společně s Krumlovákem Radkem Fošumem, mým týmovým parťákem při závodech v Čechách. Známe se dlouho, a tak vím, že je precizní a spolehlivý. Pokud se objeví jakýkoliv řešitelný technický problém, mám jistotu, že na další etapu budu mít stroj připravený. Takže souhlasím, celý závod by mi to mělo výrazně usnadnit.

S jakým strojem letos pojedete? Dělal jste na něm nějaké změny?
Jedu na stejné čtyřkolce, celá však byla kompletně rozebrána a od základu zrepasována. Kromě montáže nové nádrže z jiného materiálu mi zkušený Pepa Macháček pomohl vyztužit rám, na kterém jsme po návratu dodatečně objevili praskliny. Jinak jsem si všechno dělal sám, což je dobře, protože v případě technického problému na trati si stejně musím poradit sám. S Radkem jsme celou mašinu kompletně prošli, aby na tomto dálkovém stroji poznal specifické odchylky.

Trasa Dakaru 2018 doznala změny, po které dost jezdců prahlo. Závod se vrací do Peru a hned po startu se začne pěkně zostra, když vás v úvodních etapách čekají písečné duny.
Peru samozřejmě neznám, každopádně na písečné duny se už moc těším. Tam bude rozhodující hlavně nezabloudit. Je třeba jet důsledně podle navigace a hledat orientační body. Rychlost nebude až tak důležitá. Poté dojedeme do La Paz a od Bolívie a Argentiny už zhruba vím, co čekat. Závod se tam výrazně zrychlí a jednotlivé etapy budou i delší.

Specifikem jihoamerického Dakaru jsou extrémní nadmořské výšky přes 4 000 metrů. Je možné se na takové podmínky nějak připravit?
U nás v Evropě to při závodech nevyzkoušíme, maximálně v Alpách při lyžování. To je ale úplně jiný druh činnosti. V takových výškách potom mají všichni problém s výkonem motoru. Co se týká mě osobně, tak jsem se na to nijak nepřipravoval. Po zkušenostech z loňska je v pohodě, dokud člověk jenom sedí a jede. Jakmile bylo třeba si stroj kousek popohodit, tak se musel pořádně rozdýchat.

Jaký je vlastně váš program během následujících dnů před startem?
Technika do přístavu v Limě dorazí přes Panamský průplav kolem Silvestra, celý tým na místo odlétá v úterý 2. ledna. O den později si vyzvedneme techniku, čtvrtek a pátek jsou vyhrazeny na administrativní a technické přejímky. Start je v sobotu šestého a plánovaný návrat 23. ledna.

Na co se nejvíce těšíte?
Až si sednu na stroj a vyrazím do dun. To je ta správná droga do žil. (s úsměvem) Psychicky si tam člověk odpočine, fyzicky vůbec. Proto tam ale jedeme.

Počínání Zdeňka Tůmy na Dakaru 2018 můžete sledovat na webu týmu BARTH Racing nebo prostřednictvím výsledkovém servisu na stránkách soutěže.