Dnes, 18:00
Dvacet zlatých. Mistrovství České republiky karate WKF 2025, které se uskutečnilo 12. až 14. prosince v Prostějově, bylo pro TJ Karate České Budějovice krásnou tečkou za letošním rokem. Hlavní trenér Miroslav Hýsek se proto pustili do bilance.
Jaký byl rok 2025?
Celkem poklidný. Soustředili jsme se na to, co děláme, aniž bychom se nějak výrazně rozptylovali, i když jsme samozřejmě museli řešit i méně příjemné věci, jako třeba ukončení kariéry jedné z našich nejlepších závodnic. Ale celkově náš tým šlapal podle představ. Jak mládež, tak senioři. Nebývá zvykem, že by se nám dařilo napříč kategoriemi. Vypíchnout musím mistrovství Evropy, kde jsme dvakrát vybojovali bronz. Hned na to vybojoval Tobias Špánik stříbro na světové lize (v červnu pak v Poreči na světové lize dosáhl na bronz). Prošli jsme národními i mezinárodními soutěžemi, přičemž na těch domácích jsme dominovali ve všech kategoriích. Ale ještě zmíním zahraniční úspěchy, kdy jsme byli třetím nejúspěšnějším týmem na turnaji ve Slovinsku a Martin Drábek skončil na ME seniorů v Jerevanu na 9. místě. Prokázal, že patří mezi seniorskou špičku. Měl fakt blízko k medaili. A abych nezapomněl, pyšný jsem i na třetí místo pro tým na Euro Grand Prix Plzeň.
Úspěchů bylo mnoho, tak v čem byl rok poklidný?
Že všechno proběhlo dle představ, dokonce kolikrát i nad očekávání. Mám vážně velkou radost, že jsme získali čtyři velké medaile, a to z ME a světové ligy. Zároveň mě těší, že nejde jen o úspěchy jednoho závodníka. Celkově tu mám hned několik karatistů, kteří podávají konzistentní výkony a blíží se k významným medailím. Řekl jsem sice poklidný, ale to neznamená, že nebyl velmi úspěšný. Byl! (úsměv)
Co byste kromě zmíněných závodů vyzdvihl?
Už vloni jsem pracoval na tom, abychom sem dostali egyptského trenéra, což se nám ale nedaří kvůli vízu. Je to komplikované. Přistoupil jsem k tomu tedy z jiné stránky a založil jsem s ním a ještě s naší závodnicí původem z Ukrajiny mezinárodní akademii. Dali jsme jí název Czegy. Děláme on-line tréninky se závodníky z celého světa a dokonce jsme uspořádali náš první mezinárodní kemp v Egyptě. Zúčastnilo se ho přes 150 lidí a měl velký ohlas. Jsem rád, že se tak ohromný projekt podařilo zrealizovat. V příštím roce máme další plány.
Nemáte rád nudu…
Spíš mám rád výzvy. Jsem v tomhle takový vizionář, snažím se pořád hledat nové cesty. Zároveň komunikuji rád se zahraničím.
Bavíme se těsně po mistrovství České republiky. I tam jste zaváleli…
To teda. Jsme nejúspěšnějším klubem mistrovství republiky. Náš historicky největší úspěch, kdy jsme nasbírali neskutečných 20 zlatých medailí. Pro mě to zároveň představuje závazek do dalšího roku. Mým úkolem bude udržet kvalitu, nebo ji ještě navýšit. Nebude to snadné, ale udělám pro to maximum. Mimochodem celkem jsme na tomto mistrovství vybojovali 49 medailí. Mohlo jich být víc, ale bohužel nám 15 závodníků onemocnělo. A zrovna to byli lidé, u kterých ten medailový předpoklad skutečně byl.
Jak vidíte rok 2026?
Rozhodně budeme stabilizovat členskou základnu. Pak mám v hlavě plány, o kterých ale ještě nechci příliš mluvit. Potřebuju čas a lidi. A výzvy? ME v únoru, pak hned světová liga, mistrovství světa mládeže v Polsku… Mým osobním cílem pak bude komunikace se zahraničím. Zmíněný kemp v Egyptě bychom rádi pořádali dvakrát třikrát do roka.
Máte nějaký volný čas, nebo vás karate zaměstnává 24 hodin denně?
Denně mám tak pět až sedm tréninků. Od rána do večera. Do toho dělám administraci. Když už mám volněji, snažím se být s dcerami. Ale je to náročné, protože i o víkendech jsem většinou pryč.
Díky karate jste procestovat celý svět. Kam se vracíte nejradši?
Nejradši mám místa, která jsou nejblíž. (úsměv) Lidé mi často říkají, jak je skvělé, kolik toho navštívím. Kolik toho vidím. Realita je ale taková, že mnoho času trávím na cestách. Na místě pak pendluju jen mezi hotelem a sportovní halou. Není to snadné. Ale z pohledu karate mě nadchl Egypt, který je nyní ze světového hlediska na špičce. Tahle atmosféra mě fakt baví.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám