Z Brna do Jiřic to trvalo asi 6 hodin, 6 strašně dlouhých hodin bez hnutí. Problém v medvědovi byl ten, že se člověk nemůže ani poškrábat na hlavě, protože si tam ani nedosáhne.

Nejhorší na celé base je to čekání. Když jsem se dostal zpět do Brna, věděl jsem, že mě nečeká nic dobrého. Spoustu lidí jsem naštval a udělal spoustu problémů. A taky jsem si to všechno slíznul i s úrokama.

„Cela třikrát tři metry. Dvě postele, dvě židle, jeden záchod. A čas. Spoustu času..." Ve vězeňských celách Česka je téměř 20 tisíc lidí. Vinni či nevinni, vyměřený trest je všechny staví před stejné výzvy a dopadá na ně stejnými pocity. Co pro člověka znamená pobyt ve vězení? Redakce Brněnské Drbny se spojila s mužem, jehož smysl života bije za zdmi věznice a on se rozhodl pro útěk. Nová rubrika PLÁN ÚTĚKU je nejen originálním svědectvím vznikající přímo v prostředí českého vězeňství, ale i příběhem muže, který se rozhodl riskovat svobodu, aby získal zpět svou rodinu.

Z Kambodži je už silná a sebevědomá fena, která v životě dokáže všechno, co jen bude chtít. Pokud jí neřeknu, že nesmí. To pak musím doufat, že to neudělá. Kamina totiž začala hárat. Zjistili jsme to tak, že se na našem bílém gauči objevily přes noc červené tečky. Příliš milé zjištění to nebylo, ale zároveň máme gauč naštěstí z koženky, takže jsme ty tečky hned umyli a Kamile jsme koupili kalhotky, aby nekydala všude, kde chodí.

Na konci školního roku, kdy mají děcka známky uzavřeny, učitelé vymýšlejí, co všechno by mohly děcka ve škole dělat, aby se ten zbývající týden nenudily a aby měly nějakej program do té doby, než se jim bude moct oficiálně dát vysvědčení. Nastal tudíž čas chození se školou do kina, ježdění na výlety a dělání akcí jako třeba „Den zvířátek“ anebo „Den s knihou.“ Den s knihou uspořádala i jedna základní škola.

Léto dělá spoustě lidí včetně mě strašnou radost. A vám? Člověk funguje hned tak nějak líp, když venku svítí sluníčko, má pravidelný přísun vitaminu D a nemusí sedět doma, protože je venku škaredě. S krásným počasím přichází také doba výletů a pikniků. Na výlety patří tak nějak obecně řízky, žejo. S chlebem a ideálně okurčičkami. A i když je to klasika, pro tentokrát řízky vypusťte. Místo nich nachystejte sendviče, do krabiček nakrájejte čerstvou zeleninu nebo připravte salát, upečte nenáročný dezert, který je hned hotový a chutná vždycky dobře, přibalte láhev dobrého vína (v případě, že jedete autem víno samozřejmě nahraďte něčím jiným), vodu, deku a šup na piknik! Na piknik doporučujeme vzít také partnera, kámošky, rodinu, děti, prostě kohokoli, s kým je vám fajn, protože sdílení toho, co máme rádi, je ten hlavní důvod, že si tyhle momenty venku ve skvělé společnosti užíváme.

Dneska po vás potřebuju vědět, jestli se s vaším psem chodíte koupat. My jsme včera byli s Kubou, Terkou, Kaminou a Saminou a mám pro vás příběh o tom, kterak jsme se vydali na koupačku. Pro Kaminu to mělo být první velký plavání, protože dřív zvládla jen metr tam a metr zpátky pro klacík, tak jsem ji chtěl otestovat, jestli poplave za mnou, když hupsnu do vody.

Na tyhle dny jsem se těšil od doby, co jsem Kambodžu poprvé přinesl domů. Je to tu, tráva a obilí už jsou vysoký tak, že v nich pes může řádit, až chvílemi vypadá jak delfín na tripu. Sice je od toho Kamina ošlehaná jak prase a má z toho trochu vyrážku, ale když skáče, je nejšťastnější psík na světě.

Na životě se štěnětem je bezva, že spoustu věcí musí udělat úplně poprvé. Sice je pak opakuje už docela samozřejmě, ale když tu danou věc udělá poprvé, tak je to prostě něco z čeho má člověk radost. Ať už vidíte, jak váš pes poprvé kadí, běží, sedí, zůstane na místě nebo dává pac, je to super.

Přijdu si takhle na oběd domů z práce a v obýváku se nachází několik roztrhaných knížek. Tituly, které Kambodža prolistovala, se válely před knihovničkou, ale většina z nich byla ještě v pohodě čitelná. Takže jsem Kamině vynadal, že takhle se s krásnou literaturou nezachází, cáry papíru jsem vyhodil a salátová vydání knih schoval zpátky do knihovničky.