Jak se dotkly události kolem února 1948 Jihočeského národního divadla? Ovlivnily nějak repertoár? A co všechno divadlo hrálo? To se dozvíte v dalším dílu Drbny historičky od Jana Schinka.

V dnešním dílu Drbny historičky píše Jan Schinko o Malši v roce 1939. Na jaře řeku zaplnily ledové kry, které ale naštěstí nezpůsobily povodně. Věnuje se také domům na Wilsonově náměstí. Proč byly některé zbourány? A co se místo nich mělo stavět? To se dozvíte v dnešním článku.

V dalším dílu Drbny historičky se historik Jan Schinko podíval na proslulý Prior. Na Lannovce stojí už od roku 1979. Proč se od něj čekalo mnohem víc? A co mu podle architektů chybělo? To se dozvíte v dalším dílu seriálu.

Dnešní díl Drbny historičky se věnuje Felixu Vykysalému, který byl vyhlášeným cukrářským mistrem. Získával praxi v cukrárnách ve Vídni a znal recepty vyhlášených vídeňských dortů včetně „sachru“. Sídlil v domě, který už dnes na Lidické nenajdeme.

Lokalita kolem dnešního vlakového a autobusového nádraží není v Budějcích úplně oblíbená. Nebylo tomu tak ale vždy. Mezi hotely Grand a Imperial byla dřív zahrada a bylinářství Lubasů. Zmizel také oblíbený bufet Jitřenka, který měl otevřeno od rána do večera. Jak se ještě okolí proměnilo? Na to se podíval historik Jan Schinko v dalším díle Drbny historičky.

Drbna historička se tentokrát podívala na budějcký Palačák. Jaké plány s ním mělo město? A k jaké tragédii zde došlo? I na to se podíval historik Jan Schinko v dalším dílu pravidelného seriálu.

Dnešní díl Drbny historičky se věnuje domu na rohu Krajinské a Hroznové ulice. Jeho majitelem byl Rudolf Ettmayer. Jednu dobu v něm sídlil obchod s módním zbožím. Později byla ale dům zbořen a dnes místo něj stojí Komerční banka.

V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko věnuje Staroměstské ulici. Na snímku je vidět na přelomu ledna a února 1970. Víte, proč se hostinec ve Staroměstské jmenoval U Zeleného stromu? A proč byla budova školy odstřelena s velkou slávou?

Dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko domácím zvířatům ve městě za první republiky. Víte, proč měli lidé málo kohoutů? A jaká domácí zvířata se nejvíce kradla?

Mariánské kasárny se začaly stavět v roce 1843. Proč je lidé ve městě chtěli? A jak se původně nazývaly? Na to se v dalším díle Drbny historičky podíval historik Jan Schinko. Dozvíte se také, proč je město chtělo nechat zbourat, a kdy se staly kulturní památkou.