Drbna historička se v dalším díle věnuje nádraží a vlakům. Víte, kdy byly postaveny první budovy železničního nádraží pro parní lokomotivy? A kdy vůbec do Budějc přijela první parní lokomotiva a proč nebyla slavnostně uvítána? To se dozvíte v dalším povídání Jana Schinka.

V dalším pokračování seriálu Drbna historička se Jan Schinko podíval na Lannovu třídu. Víte, proč je Lannovka pěší zónou? A co se odehrávalo v jednotlivých domech na obrázku? V roce 1980 vzniklo místo restaurace U Červeného srdíčka rychlé občerstvení, kde se nejvíce prodávala cmunda.

V dalším dílu pravidelného seriálu Drbna historička se Jan Schinko rozepsal o Nové ulici. Od kdy je vlastně nová? A co bylo dříve místo ní? Dva historické domy v ulici málem nahradila parkovací místa. A co dřív bývalo místo polikliniky? I to se dozvíte v dnešním seriálu.

Dnešní díl Drbny historičky se věnuje Malši. Víte, jaká je normální hloubka řeky, a jaká byla při povodni v roce 2002? A proč musela tramvaj po Zlatém mostě jezdit prázdná? To se dočtete v dalším povídání historika Jana Schinka.

V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na vzhled náměstí. Věnoval se hlavně nápisům na domech. Jak se měnilo písmo a jejich vzhled? A co se vlastně na domy psalo? To se dočtete v dalším povídání tohoto budějckého historika.

V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na budějcké podloubí. V Budějcích má podloubí celkem 162 domů. Nejvíce jich je na náměstí. V Krajinské ulici podloubí málem nebylo, radnice ale naštěstí jeho stržení nedovolila.

Věděli jste, že nejstarší renesanční sgrafita najdeme na rohu Kněžské a Kanovnické ulice? V domě, o kterém se dnes Jan Schinko rozepsal, sídlila prodejna nábytku. Podniků se tam v průběhu let vystřídalo několik, dneska tam najdeme rychlé občerstvení Hladový vokno.

Jan Schinko se v dnešním dílu Drbny historičky podíval na historii Budějc. Založení města v roce 1265 se odvíjí od nejstarší známé písemnosti. Tvar jména Budějovice se po staletí upravoval podle toho, jestli byl písař znalý latiny nebo němčiny. Přemysl Otakar II. měl o založení města zájem, ten byl hlavně politický.

Jan Schinko se v dnešním dílu Drbny historičky podíval na pomník Adalberta Lanny z roku 1879. Přečkal podle něj několik politických režimů. Padl až kolem 25. května 1945 za pomocí řetězů a traktoru. Někteří ale tvrdí, že to nebyl traktor, ale ruský pásák.

V dalším dílu Drbny historičky se podíváme na Lannovu třídu. Alespoň tedy na její část. Víte, proč z ní zmizely jírovce neboli kaštany? Jaký dům si v roce 1939 zabralo gestapo jako židovský majetek a co se s ním stalo? Tohle, ale i mnoho dalšího, se dočtete v dalším povídání historika Jana Schinka.