Rozsáhlý archeologický výzkum přinesla revitalizace parku Na Rybníčku v Třeboni. Při ní našli archeologové kosterní pozůstatky 27 lidí. Zatím není jasné, proč byla těla za zdí hřbitova. Odpovědi mohou přinést antropologický výzkum či pátrání v archivech.

Jak už název napovídá, dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko obchodu s kávou firmy Julius Meinl. První prodejna sídlila na rohu náměstí a Krajinské, později byla otevřena druhá, v ulici U Černé věže. Víte, kdy byla v Budějcích otevřena jedna z prvních pražíren? A první samostatná kavárna?

Čtvrteční díl Drbny historičky věnoval Jak Schinko solnici. Tentokrát ale té empírové. Víte, kde původně stála? A na co chtěla radnice areál původně přestavět? V roce 1902 byla historická renesanční solnice zbourána a místo ní postaveno německé gymnázium.

Spolek pro obnovu krejčovické kaple v Krejčovicích, které jsou osadou patřící pod Volary na Prachaticku, otevřel opravenou kapli svatého Josefa. Její obnova trvala asi sedm let a stála takřka milion korun. Přispěly na ni i rodiny původních německých obyvatel, kteří museli obec po druhé světové válce opustit. Od té doby kaple chátrala.

Pouhé dva měsíce po šestnáctých narozeninách nastoupil ke své extraligové premiéře talentovaný univerzál Tomáš Brichta. Stal se tak vůbec nejmladším volejbalistou, který kdy nastoupil za Jihostroj. Proti Zlínu naskočil v základní sestavě a byl dokonce nejvíce bodujícím hráčem zápasu.

Jak už nadpis napovídá, dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko barbakánům. Víte, co to barbakány jsou? A kde byste je ve městě našli? Ulice nebo cesty, které jím vedly, byly podle Schinka v půdorysu do zatáčky. Proč? To se dozvíte v dnešním dílu.

Jiří Padevět ve svých knihách nejčastěji popisuje krvavá léta, která český národ prožíval. Ředitel nakladatelství Academia se teď v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal nejen o určitých paralelách historických momentů s aktuální situací. "Ukrajina je jistě morálním vítězem už teď, otázka je, kde hodlá Putin svoje vraždící vojáky zastavit," říká spisovatel, knihkupec, nakladatel a jeden z nejznámějších českých badatelů.

Milí přátelé budějovické historie, pokud půjdete Novou ulicí a dostanete se až k ulici Jeremiášově, tak na rohovém domě spatříte notně omšelou a trochu amatérsky pokreslenou ceduli s nápisem: OBEC BARÁČNÍKŮ – ŘEHTÁČKOVICE – V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH – ZALOŽENA 1896. Když jsem se o tomto evidentně historickém artefaktu zmínil Milanovi, okamžitě věděl, o jakém místě hovořím. Chvíli hledal ve svém archivu a poté přinesl dva odznaky budějovických Baráčníků. Oba jsme se shodli na tom, že o Baráčnících toho moc nevíme.

Další díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko Kněžské ulici. Konkrétně domu číslo 15. Po dlouhá léta dům často měnil majitele, až roku 1933 se jimi stali Antonín a Marie Sládkovi. Víte, co v domě Antonín Sládek vyráběl? A co v něm bylo po jeho smrti?

Konkrétní madeťáky, kteří vymysleli tuhle jednoduchou, ale dokonalou recepturu, sotva dohledáme, ale zasloužili by si metál. Už když se Lipánek v roce 1966 poprvé objevil na trhu, stal se okamžitě hitem. I když jste si na něj museli leckdy počkat. Vyráběl se dvakrát v týdnu – v úterý vanilkový, ve čtvrtek kakaový a pouze s dvoudenní trvanlivostí. Koupit jste si ho mohli za korunu padesát.