V dalším díle Drbny historičky se Jan Schinko věnuje Škáchově domu, který stál na Pražské ulici. Manželé Škáchovi zde od roku 1923 vyráběli různé druhy vah. Co se však s podnikem stalo poté, co byl znárodněn? To se dozvíte v dnešním povídání.

Útočník Fortune Bassey je hráčem maďarského Ferencvárose. Informaci potvrdilo českobudějovické Dynamo na svém webu. Podle vedení jde o rekordní přestup v historii klubu.

Dnes je 6. leden a u tohoto data v kalendáři najdeme Tři krále. Řada lidí má tento den spojený s tříkrálovou sbírkou, kdy skupinky koledníků s kasičkou na krku obchází domy a přejí krásný nový rok. Víte, co se vlastně skrývá za touto tradicí? A proč na dveřích najdeme nápis K+M+B?

Příští rok vznikne nová naučná stezka v Jindřichově Hradci. Trasa s pracovním názvem Cesta zámeckých pánů má připomenout spojení města se šlechtickými rody. Novinku na svém prosincovém jednání schválili radní.

I v minulém století stál v centru Českých Budějovic vánoční strom. Stejně tak se tehdy věnovala pozornost výzdobě města, byť v omezené míře. Kromě toho se pořádala také soutěž o nejlepší vánoční výkladní skříň, která měla pravidelného vítěze.

Bývalá šatlava v Nových Hradech, fara v Hořicích na Šumavě, zámek v Tučapech či železniční příhradový most na Písecku. To jsou jen některé z celkem 12 nových kulturních památek na jihu Čech. Titul nejen budovám uděluje ministerstvo kultury.

V České republice je v registru vozidel přihlášených stále téměř 10 tisíc vozů Škoda Octavia z let 1959 až 1971. Z přesně 9762 vozidel Octavia má pouze 133 z nich takzvané veteránské registrační značky, zbylé vozy jsou tak na standardních registračních značkách určených pro běžný provoz. Kolik vozů je reálně pojízdných, ale není jasné, řada z nich může procházet například renovací. Poslední vůz Škoda Octavia byl vyroben před 50 lety.

Další díl Drbny historičky se Jan Schinko zaměřil na historii rodiny Kohoutů. Dozvíme se, proč se nakonec Vojtěch Kohout s rodinou odstěhoval do Plzně, a proč se mu jako truhláři u nás nedařilo. Podíváme se také na jeho syna, Františka Eduarda, který je legendou Národního divadla.

Dům nazývaný Šmídovna nalézající se na Pražské přibližně proti Šrámkově ulici byl zbořen před rokem 1970. Byl to patrový dům v půdorysu dlouhý, trochu zalomený. Jádro domu snad gotické, přestavěno v renesanci a objekt zcela předělán v 19. století. Při bourání bylo možné vidět klenuté sklepy. Na dvoře byly nouzové byty a novější „domeček“ z roku 1925. Zcela vzadu za dvorem stála infekční nemocnice postavená v roce 1886 jako filiálka staré nemocnice na Senovážném u Mlýnské stoky.

V dnešním díle Drbny historičky se podíváme na Družbu a Pražskou třídu. Víte, proč se Družba srovnávala s pražskou Kotvou? A co znamenala písmena DOD, která k Družbě patřila? To všechno, ale mnohem víc, se dozvíte v dalším povídání historika Jana Schinka.