Kavárnu Savoy na rohu Divadelní proti divadlu otevřel Bedřich Klabačka dne  31. srpna 1939 v poledne přesně ve 12:00 hodin. Od toho času byl kavárníkem, předtím vrchním číšníkem v Besedě. Ve zcela novém moderním domě, který byl jako součást bloku postaven podle projektu Johanna Stepana (v některých dokladech se uvádí Jan Štěpán) v letech 1927 až 1930. Jak vznikl název Savoy, není přesně zjištěno.

Dva dílčí historické úspěchy zaznamenaly v sezoně 2016/2017 oba extraligové týmy ledenických Žraloků. Ženy svou soutěž vyhrály, muži ve finále nestačili na obhájce titulu z Havlíčkova Brodu.

Na snímku divadla na pravém nábřeží Malše je zachycen čas kolem roku 1943. Už za německé okupace se jezdilo vpravo a v pozadí v dnešní Jirsíkově ulici se zdá, že stojí herecké domy. Auta v Divadelní ulici parkují vpravo, cyklisti po nábřeží jedou vpravo, kromě jedné paní, která jede prostředkem.

Na snímku z nedávné doby je sice pro cyklisty pořádána zvláštní akce, ale na kole se jezdí v Budějcích už od konce 19. století. Tehdy s tím byly ale trochu potíže...

Tajemnou výpravou za poznáním bájných i skutečných dějin Českých Budějovic je kniha Hany Jinderlové a Michaely Trnkové. Čtenáře příběhy provází bývalý městský písař Šimon Plachý z Třebnice. A protože historky s možná pravdivým jádrem byly předáváním z generace na generaci obohaceny o různé myšlenky, autorky své pověsti doplnily některými historickými fakty. To vše na třiašedesáti stranách poutavého komiksového vyprávění v knize s názvem Českobudějovické pověsti.

Na snímku pořízeném před rokem 1908 stojí na jižní straně náměstí přibližně před hotelem U Zlatého slunce dva fiakry. Podle seznamu živností bylo v roce 1904 ve městě sedmadvacet fiakrů, mezi roky 1912 až 1915 nejvyšší počet třicet čtyři.

Naše obydlí se mění, všichni zateplujeme, čerpáme dotace, fasády získávají neobvyklé barvy, na panelových domech se objevují obrazce – Budějovice jsou veselejší a ekologičtější.

Na jídlo se chodilo do restaurace U Anglického dvora. Nakoupit do TRI-KO-TU nebo do prodejny Domácích potřeb. O ulici U Černé věže už jsme sice psali, v dnešním díle Drbny historičky si na ní ale posvítíme zase v trochu jiném světle.

Slavného českobudějovického rodáka Adalberta Lannu (1805 – 1866) známe jako úspěšného podnikatele, jehož věhlas výrazně přesáhl hranice našeho města. Jeho aktivity jsou dostatečně známé, tak jen pro připomenutí: angažoval se v lodní i pozemní dopravě, vlastnil lomy, továrny na zpracování železa, pily, parketárny... Jeho život provázel většinou samý úspěch. Ale ne vždy - např. výroba dřeváků belgického typu byl podnikatelský „propadák“.

Dnešní díl Drbny historičky nás zavede k domu U Smetanů. Tak se tedy dříve jmenoval. Že vůbec nevíte, kde ho hledat? Nevadí, v článku se dozvíte nejen kde stál, ale i kdo a co v něm sídlilo.