Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dostal podle ekologického Hnutí Duha od CHKO Šumava výjimku pro kácení na většině území v jihočeské národní přírodní rezervaci Boubínský prales. Lesy ČR žádaly o výjimku kvůli kácení dřeva napadeného kůrovcem. Hnutí Duha s udělením výjimky nesouhlasí a jako účastník řízení se proti němu podle mluvčího Aleše Miklíka hodlá odvolat.

Dvanáct mýtů o Šumavě, které definovala platforma Vědci pro Šumavu, bylo hlavním tématem veřejné debaty, kterou v úterý odpoledne uspořádal Jihočeský kraj ve Vimperku na Prachaticku. Na debatu byli pozváni lesníci a hydrolog, ale i zástupci platformy a Národního parku Šumava. Ti však do městského kulturního střediska nedorazili.

Někteří jihočeští zastupitelé kritizují vedení kraje za kampaň na téma Šumava. Vadí jim, že kraj na projekt vynaložil téměř dva miliony korun, které zaplatil externí agentuře. Řekli to dnes na zasedání zastupitelstva. Jihočeská hejtmanka Ivana Stráská uvedla, že kontrolní výbor zastupitelstva může prověřit, zda zakázka na kampaň byla efektivní. Jihočeský kraj v kampani tvrdí, že Šumava usychá, mění se v měsíční krajinu, a to především vinou toho, že se na některých územích národního parku nezasahuje. Tuto teorii kritizuje řada odborníků a vědců.

Kůrovec. Žádné slovo nebudí na Šumavě v posledních dnech tolik emocí. Jak jsme informovali minulý týden, Jihočeský kraj podal správní žalobu na šumavský národní park a ministerstvo životního prostředí. Kraj tvrdí, že jej obě instituce prakticky vyloučily z jednání o novém rozčlenění zón ochrany přírody v Národním parku Šumava. Podle hejtmanky Ivany Stráské nejde o útok na instituce, ale o akt zoufalství.

Čtyřmilionovou pokutu musí zaplatit budějcká společnost H – Agrana, která podle České inspekce životního prostředí neprováděla včasná a dostatečná opatření proti šíření kůrovců v lesích, které vlastní v Červeném Újezdci, Hosíně a na Borku. Společnost se proti pokutě odvolala, ministerstvo životního prostředí však odvolání zamítlo.

Letecké snímky nejodlehlejších míst šumavského národního parku připomínají záběry z postapokalyptického filmu. Bohužel jde o smutnou realitu, která je způsobena kůrovcem. S ním se Šumava historicky potýká už více než 150 let. Velkým problémem se ale kůrovec stal především v roce 2009 po řádění orkánu Kyrill, přiznává jihočeská hejtmanka Ivana Stráská.

Rada Jihočeského kraje nesouhlasí s návrhem nového členění území šumavského národního parku do zón. Vadí jí narůstající prostor bezzásahového území. Podle nového návrhu by mělo být více než 27 procent území ponecháno přírodním procesům. Do budoucna by navíc mohlo do stejného režimu přejít dalších téměř 25 procent.

Biomonitoring vybraných ploch na území Národního parku Šumava, z nichž většina je ponechána samovolnému vývoji, začal před deseti lety. Už zhruba v polovině projektu bylo jasné, že jeho výsledky otřesou zažitými předsudky o tom, že když člověk nepomůže lesu, ve kterém odumřela většina dospělých stromů, sám se neobnoví a zůstane tu po něm jen vyschlá poušť. Letos, kdy se první kolo biomonitoringu chýlí ke konci, se průběžné výsledky jen potvrzují.

Výzkum na Šumavě ukázal, jak si příroda poradí s účinky kyselých dešťů i kůrovcovou kalamitou. Za výzkum dopadu kůrovcové kalamity v roce 2004 na lesní, půdní a vodní ekosystémy na Šumavě jeho vedoucí, přední český hydrobiolog Jiří Kopáček z Biologického ústavu Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích, obdržel ve čtvrtek 21. září Cenu předsedkyně Grantové agentury České republiky.

Pracovníci Správy NP a CHKO Šumava dostali kůrovcovou kalamitu pod kontrolu. Díky tomu bude možné letos asanovat o170 tisíc stromů méně než loni. Symbolický milióntý strom od vypuknutí kůrovcové kalamity v roce 2008 padnul v sobotu nedaleko Modravy.