Vážení přátelé, dnešní povídání bude smutné. Před téměř 100 lety zahynul při seskoku z letadla mladý parašutista Antonín Ježek. Před čtrnácti dny jsme na radě města dostali na stůl materiál o obnově pomníku tohoto letce a parašutisty. Matně jsem si vzpomněl, že když jsem chodil v roce 1972 do první třídy, tak poblíž Branišovské silnice stál jeho pomník, který býval cílem našich školních pochodů.

Martin Maršík dnes rezignoval na pozici radního města České Budějovice. Podle svých slov cítil, že je třeba uvolnit pozici někomu, kdo se bude více zaměřovat na změnu centra města, což je jeden z bodů koaličního programu. Na jeho pozici byl zvolen podnikatel Martin Pražák.

Tak jsme zase spadli do distanční výuky našich dětí. Školáci jsou doma a my rodiče přemýšlíme, jak jim trochu zpestřit všední dny. Máme pro vás tip, jak děti zabavit alespoň na jedno odpoledne. Možná nevíte, že i v Budějovicích rostou stromy, které plodí jedlé kaštany. A ty teď právě začínají dozrávat. Vypravte se na ně.

Vážení přátelé, dnes bude za mne mluvit kronika nejstarší městské mateřské školy. Přesto si neodpustím krátký úvod.

Tajemník městského úřadu Zdeněk Řeřábek je všeobecně známý budějovický občan. Jednak dlouhá léta vedl taneční kurzy a učil nás „poskakovat“ v rytmu hudby a za druhé je znám jako rázný „velitel“ městských úředníků.

Milí přátelé budějovické historie – dnes máme pro Vás přichystanou zajímavou starou pohlednici. Pokud se na ni zadíváte, většina z Vás asi nepozná, kde se tento, dnes již zbouraný, statek nacházel. Takže vám dám malou nápovědu.

Milí přátelé, dnes jsme si připravili povídání o posledních okamžicích života dvou významných mužů. Mužů, kteří se výrazně zasloužili o rozkvět našeho města. Prvním je Carl von Hardtmuth a druhým je hrabě Olivier Lamezan-Salins.

Mám rád a obdivuji, když syn jde ve stopách svého otce. Tradice je tradice. Musím ale začít od začátku. V Budějovicích máme řadu věžních hodin. Denně se díváme na Černou věž, na Bílou věž nebo na radnici a zjišťujeme, zda jdeme včas nebo máme zpoždění. Je to totiž rychlejší než vytahovat mobilní telefon.

V našem seriálu se obvykle pohybujeme v dohledu Černé věže. Tentokrát jsme ale udělali výjimku. Nalákal jsem Milana na velmi starý smírčí kámen, který připomíná násilnou smrt budějovického mečíře Šimona Nitzky, který byl zavražděn v noci ze 3. na 4. října 1577. Pokud byste ho chtěli vidět i vy, musíte vyjet z Budějovic směrem na Trhové Sviny. Projedete Strážkovicemi a asi po kilometru vjedete do nevelkého lesíka. Na levé straně je malé přírodní parkoviště. Zde zastavte a pokračujte lesem směrem z kopce. Po 50 metrech jste u cíle.

Poblíž Budějovic je zahrada, ve které stál více než deset let zakrytý plachtou čtyřkolový Velorex 435. A tam chátral a chátral, až z něj zbyla pouhá troska. Okolo zahrady občas šel Jiří Kódl, který každoročně přemlouval majitele, aby mu vrak malého automobilu prodal. Čtyřkolový Velorex je totiž mnohem vzácnější než ten tříkolový, který si pamatujeme z filmu Vrchní prchni. Čtyřkolek bylo vyrobeno pouze 1380 kusů, kdežto tříkolek desetkrát více. Nakonec byl pan Kódl úspěšný a auto bylo jeho za 300 korun.