Letos slaví naše republika 100 let od svého založení, a tak se v dnešním dílu podíváme na to, jak často Budějovice navštěvovali naši prezidenti. Nezanedbávali nás a naše město?

Hlahol, nadšení ze zážitku, kouř parních lokomotiv i jejich odfukování, houkání vlaků. A všude spousta lidí. Tak to vypadalo včera na budějckém hlavním nádraží a v lokomotivním depu. Historické vlaky i moderní soupravy přilákaly na Národní den železnice do Českých Budějovic návštěvníky ze všech koutů Čech i zahraničí. Program byl pestrý, lidé se dostali tam, kam to běžně nepřichází v úvahu. Podle organizátorů celodenní akci navštívilo přes třicet tisíc lidí.

Co myslíte, které budějovické náměstí nejčastěji slyšelo následující text? Slibuji před svými druhy, že budu pracovat, učit se a žít podle pionýrských zákonů, abych byl dobrým občanem své milované země, Československé socialistické republiky, a svým jednáním chránit čest pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže.

Jaké je nejstarší vyobrazení Českých Budějovic? To už asi nikdy nezjistíme. Kde je pravda? Samozřejmě, že se jako odpověď nabízí všeobecně známá veduta od Jana Willenberga z jarních měsíců roku 1602. Je nádherná, přesná, precizní. Willenberg má velkou zásluhu na mapování historie českých měst, hradů a klášterů. Nenamaloval pouze naše město, ale např. i Jihlavu, Prahu, Pardubice. Celkem se zachovalo více než 30 topograficky přesných vedut, jejichž byl autorem.

Historické dvoudenní slavnosti ke stému výročí vzniku Československa s názvem Budějovice vypráví, při nichž se náměstí Přemysla Otakara II. přeneslo do první republiky, pokračují bohatým program také dnes.

Na jižní straně naší českobudějovické katedrály jsou více než 150 let namalovány sluneční hodiny. Nad nimi je latinský nápis Utere praesenti memor ultimae, který můžeme volně přeložit jako Užívej přítomného, ale mysli na věci poslední. Ani nevím proč, ale při pohledu na ně se mi vybavily posmrtné cesty ostatků sv. Auraciána.

V minulém díle, který jsme nazvali „Pozor zhasínáme!“, jsme vás, milí čtenáři, informovali o kašně v parku Na Sadech, které se říká Ukradené volavky. Málokterý díl našeho seriálu vzbudil tolik reakcí od vás jako tento. Myslím, že v době úmorných veder, které nyní v našem městě zažíváme, se můžeme výjimečně ještě vrátit k této fontánce a otisknout několik reakcí čtenářů. Nejdříve bychom rádi citovali dopis od pana Radoslava Hlaváče: „Staral jsem se o provoz kašen, fontánek a pítek v Českých Budějovicích jako zaměstnanec vodohospodářské firmy. Volavky musely odletět ze Sadů někdy mezi lety 1993 a 1997. Na začátku devadesátých let si je ještě pamatuji, jak zdobily městský park.“

Není zcela obvyklé, aby městští úředníci projevili smysl pro humor. V případě pojmenování malé fontánky v parku Na Sadech se tak stalo.

Budovu Komerční banky v Krajinské ulici zná asi každý z nás. My starší si ji pamatujeme z dob našeho mládí. Chodili jsme si sem vyměňovat české koruny za východoněmecké marky, polské zloté a maďarské forinty. Ti mladší si zase mohou vybavit obrovskou frontu, která před bankou byla, když po revoluci měl každý z nás nárok na omezenou výměnu tvrdé kapitalistické měny. Velmi dobře si pamatuji, jak jakýsi referent vylezl na římsu v prvním patře, držel se jednou rukou mříží a volal - „Netlačte se, peněz je dost“. No a ti nejmladší budovu znají spíše jen zvenku z korzování po Krajinské.

V pořadí už šestá exteriérová výstava s názvem Když století městem proletí bude na náměstí Přemysla Otakara II. zahájena právě dnes, v pondělí 2. července, v 16.00 hodin. K vidění budou opět srovnávací fotografie o velikosti 170 na 110 centimetrů, ale i pár prvorepublikových snímků, které připomenou letošních sto let od vzniku ČSR.