V krajině České Kanady vzniká v současné době nový resort pro rekreanty. Nachází se nedaleko rybníka, který čeká revitalizace. Za tím je ale podle Českého svazu ochránců přírody skryté vybudování stezky. Ta by propojila dva areály investora Michala Šnobra, minoritního akcionáře firmy ČEZ. Úředníci s názorem ochránců přírody nesouhlasí.

Šumava v letní sezoně eviduje mírný pokles počtu turistů v porovnání s předchozími roky. Důvodem může být ekonomická situace, kdy lidé více šetří a například kvůli tomu neinvestují do dovolené. Nižší počet návštěvníků registrují strážci šumavského národního parku i někteří ubytovatelé.

Vědci z několika pracovišť zahájí projekt zaměřený na sledování populace pstruhů ve 200 lokalitách na Šumavě a okolí. Podílejí se na něm zástupci Česka i Německa. Projekt, který potrvá tři roky, má především zjistit původní druh pstruha, jeho množství, stav, zdravotní kondici nebo případný výskyt parazitů. Vědci to řekli novinářům v Borových Ladách na Prachaticku.

Šumava projednává možnost omezení vstupu lidí do oblasti Březníku, vrcholů Špičník, Blatný vrch a v Podroklaní. Správce parku k tomu vede neukázněné chování řady turistů, kteří nerespektují režim vstupů do klidových území. Oblast je nejcennější lokalitou pro ohroženého tetřeva hlušce.

Na Teplé Vltavě, která vede šumavským národním parkem, platí kvůli nízkému stavu vody zákaz splouvání. Měřicí stanice na Soumarském Mostě na Prachaticku dnes ukázala výšku hladiny 47,5 centimetru. Nejedná se o výjimečný jev posledních dnů, v červenci kvůli suchu a nedostatku vody bylo povoleno splouvání jen dva dny. ČTK to řekl Vladimír Dvořák z šumavského národního parku.

Prioritou pro Národní park Šumava i pro tamní podnikatele je zpřístupnit turistům Luzenské údolí a Modrý sloup. Uvedl to v pátek ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Na Modrý sloup lidé zatím nemohou. Cesta Luzenským údolím na hraniční přechod s Německem Modrý sloup je zavřena téměř 80 let. Otevřená by mohla být podobně jako na německé straně, tedy od poloviny července do poloviny listopadu.

Teplé počasí, které v posledních dnech v Česku panuje, neovlivňuje jen zdraví lidí a větších savců. Trpí v něm také ptáci. Například mladí rorýsi kvůli vedru předčasně opouštějí svá hnízda. Ta si totiž s oblibou staví pod střechami, kde teplota často přesahuje 70 stupňů. Problémy mají ale i další živočichové.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) bude při dnešní návštěvě Jihočeského kraje jednat s představiteli Správy Národního parku (NP) Šumava. Navštíví také firmu, která v Českém Krumlově vyrábí součástky pro fotovoltaiku, v Chlumu nad Malší se bude zabývat tématem těžby vltavínů. Sdělila to mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková.

V rakouském Linci potvrdili přítomnost komára tygrovaného. Ten má na těle charakteristické pruhy. Zvíře pochází z jihovýchodní Asie. V uplynulých letech se ale častěji objevuje na jihu Evropy. Přenášet může některé nebezpečné nemoci, mimo jiné horečku dengue.

Rašeliniště nemají tak jednoznačný vliv na ochlazování okolní přírody, jak by se mohlo zdát. Vědci z Ústavu pro hydrodynamiku (ÚH) Akademie věd (AV ČR) zkoumali, kolik vody z rašelinišť odtéká, kolik se vypaří a jak dobře umí rašeliniště zadržet vodu v půdě. Výsledky pak porovnávali s běžnou lesní půdou. Výsledky studie, o kterých dnes informovala AV ČR, ukazují, že rašeliniště zadržuje vodu hůře, než lesní půda.