Na svá auta neuvidíme z okna, říká první primátorka Českých Budějovic

Z kanceláře v areálu Jihočeské univerzity se brzo přesune na radnici v centru města. Dagmar Škodová Parmová povede čtyři roky České Budějovice a před ní i jejím týmem stojí řada výzev. 

Sedíme v prostorách Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity, kterou jste od března 2019 vedla. V čem je tato funkce s tou primátorskou podobná?
Určitě je to pozice reprezentační, to znamená, že se perzonifikuje do děkana fakulty celá ta fakulta, do pozice rektora celá univerzita a do pozice primátora celé město. Primátor je ten, kdo reprezentuje všechny občany města. Je důležité správně reprezentovat, vytvářet nové kontakty a zasíťovávat České Budějvice do vztahů mezi partnerskými městy nebo s širokou veřejností, pokud chceme rozvíjet podnikání, školství či sociální služby. Ty funkce mají společné i určité rituály. Pro mě to není něco, co by mě překvapilo. 

Část veřejnosti volala po tom, aby byl primátor Českých Budějovic více vidět. 
Je to něco, na čem by se mělo zapracovat. Není to o tom, že bude jen jezdit pryč, ale měl by být vidět i doma. Lidé toho člověka musí znát a měli by vědět, že za ním mohou přijít. On byl zvolen občany, má tu odpovědnost a má se s nimi bavit. 

Máte za sebou povolební vyjednávání. Nemáte obavy z té nejtěsnější možné většiny 23 ze 45 zastupitelů?
V rámci koaličního memoranda je to 23 hlasů, což je po vyjednávání s našimi partnery naprosto jisté. Plus další jednání separátně jsme vedli se zástupkyní Soukromníků Světlanou Procházkovou. V zastupitelstvu je ve velké míře zastoupeno ANO a právě s tímto klubem jsme vedli rozhovory o tom, jak by mohla fungovat konstruktivní opozice. Mnohé body našich programů máme společné. Mají být konstruktivní opozicí.

V jednáních zastupitelstva města a kraje je vidět rozdíl, to musím jako jejich divák uznat...
Ano, je to všechno připravené. Každý jeden zastupitel má potřebné informace, ví, proč zvedá v daný okamžik ruku. Nejsou to bezbřehé diskuse, kdy se do sebe pouští i koaliční partneři, což jsme v poslední době viděli. To pak protahuje celé jednání.

Takže už nebudeme sledovat jednání zastupitelů do 19. hodiny?
Já si to přeju (smích). Budu dělat vše pro to, aby ta jednání byla konstruktivní. Diskuse je nutná, ale jednání se dá předpřiravit tak, aby se eliminovaly nedostatky, které v té komunikaci nemusí být. 

Po volbách se mi zdálo, že se nabízí silné spojení s hnutím ANO. Proč k tomu nedošlo?
Jednali jsme dlouho. Voliči rozdali hlasy a vyjednávání začala na platformě vládních stran, abychom kopírovali vládní a krajskou úroveň, kde se také poskládala koalice bez ANO. S hnutím ANO jsme jednali. Nakonec se povedl formát, který je osvědčený na kraji. Se zástupci hnutí jsme jednali racionálně, ale to spojení by bylo určitým políčkem do tváře našich voličů.

Na přesné složení rady si počkáme. Vy jste ale už před volbami avizovala, že by ODS chtěla mít na starost dopravu. Bude to největší téma nadcházejících čtyř let?
Určitě to bude prioritní z pohledu času. Mohu prozradit, že budoucí náměstek Lubomír Bureš bude uvolněný a bude mít pod sebou právě dopravu. Budeme řešit investice ve spolupráci město-kraj-stát. Důležitý je také železniční koridor, která zkrátí čas strávený na cestě, a zároveň otevře městu nové možnosti z pohledu velkých akcí či kongresů. Aby vše fungovalo, je důležitá i další navazující infrastruktura, jako jsou například sportoviště.  

Velké dopravní stavby jsou velké téma. Něco uspěchat nelze, ale podaří se vám ty procesy zefektivnit?
Některé věci určuje legislativa, s tím nic neuděláme. Dá se ale více komunikovat a projekty předpřipravit. Můžeme určitě více a lépe vyjednávat a chystat si finanční prostředky či hledat dotační tituly. V tomto případě platí, že kdo je připraven, není zaskočen. Chceme se do toho intenzivně pustit. 

Když mluvíte o spolupráci s krajem a státem, ta bude důležitá například v případě tunelu pod nádražím. 
Určitě. Most pro vlaky je věcí státu a v případě tepny vedoucí pod nádražím by mělo dojít ke spolufinancování ze strany kraje a města. Řešit tam budeme také doprojektování lávky přes kolejiště pro pěší a cyklisty. Bez spolupráce se nehneme. Voličům jsme to slíbili. 

My si teď povídáme kousek od největšího českobudějovického sídliště Máj. Nejen tam mají lidé potíže s parkováním, což je další důležité dopravní téma. 
Je to zásadní téma pro obyvatele města. Chceme řešit to, že lidé parkují bez zařazení rychlosti a ještě se bojí, aby nedostali pokutu. V souladu s - doufejme - schváleným územním plánem chceme najít optimální lokality. Parkovací domy pro Budějčáky připravíme, postavíme, ale obyvatelé si budou muset zvyknout na to, že na své auto neuvidí z okna. To je určitá psychologická bariéra. Hezky to funguje na sídlištích Vltava či Šumava, tam je to ozkoušené a je o to zájem. V jiných částech města ale lidé chtějí zaparkovat ideálně před vchodem. 

Kde by měly vznikat parkovací domy?
Určitě bychom měli najít ideální plochy na sídlištích. Katastr není nafukovací, máme tu ale brownfieldy (opuštěné areály, pozn. redakce), které můžeme využít. 

Stavět se má parkovací dům u sportovní haly. V tomto projektu asi budete pokračovat?
Určitě, to dává smysl. Dnes tam stojí auta místních, návštěvníků i těch, kteří do Budějovic jezdí do práce. Rozšířit tu plochu nejde, a tak musíme jít do výšky. S ohledem na rozlohu města je výstavba do výšky v Českých Budějovicích nutná.

Město by nebylo tak ucpané, kdyby část lidí využívala alternativní způsob dopravy, jako je například městská hromadná doprava. Dopravní podnik ale řeší mimo jiné nedostatek řidičů. Co s tím?  
Předchozí vedení města dopravní podnik vnímalo jako toho, od koho bude dostávat službu bez přímého řízení. S náměstkem se teď budeme více ptát na procesy uvnitř dopravního podniku. Do managementu vstoupíme napřímo a nebude to jen o dodávané službě od dopravního podniku. Mně by se moc líbilo - pokud se to povede - model fungující u teplárny. V představenstvu jsou odborníci a v dozorčí radě jsou politici. Tenhle model by byl zajímavý s ohledem na větší propojenost. Nové řidiče motivujeme, využíváme k tomu příplatky či městské byty. Celý ten proces by ale měl být více koncepční, mohli bychom využít například absolventská místa pro studenty některých příbuzných oborů. 

Zjednodušeně by tedy mělo město větší vliv na chod dopravního podniku?
Přesně tak. 

Mluvili jsme o parkovacím domě u sportovní haly. V jakých dalších rozjetých investicích chcete pokračovat? 
Kromě parkovacího domu to jsou bytový dům ve Čtyřech Dvorech a pokračuje také kandidatura na titul Evropské hlavní město kultury, což si v případě postupu do dalšího kola vyžádá další investice, které máme přejednané. Dále to je rekonstrukce KD Slavie. Tam se toho moc dělat nedá, je to obrovská přestavba, která už je ale rozběhnutá a není cesty zpět. 

Co si o této investici myslíte? Část ODS k záměru měla výhrady. 
V současné době vyletěly ceny stavebních materiálu a prací do extrémních hodnot. Je to špatná doba na takovou přestavbu. Bude velmi důležité se podívat na samotný provoz - co tam bude, jak to bude fungovat a tak dále. Je potřeba to připravit racionálně. V budoucnu bychom i díky dálnici mohli jezdit za kulturou do Lince a Rakušané naopak na některé kulturní akce k nám. Teď je důležité najít to správné fungování. 

Linec je město, kde by se České Budějovice mohly inspirovat. 
Je to bohaté město postavené na průmyslové výrobě. Lidé z regionu tam jezdí za prací, což je jedna z řady podobností. Georg Steiner (ředitel Linz Tourismus, pozn. redakce) je pro nás vzor v tom, jak pracovat s mladou generací, návštěvníky města i celkově domácím publikem. Samozřejmě jsme trochu jiná povaha, takže pro nás některé projekty mohou být hodně radikální, ale Linec to správně uchopil a z průmyslového města, kam se jezdí za prací, se stal centrem kultury. Můžeme od nich hodně okoukat.