Z vrcholku šumavského Svarohu někdo ukradl trůn Emila Kintzla, krále Zmizelé Šumavy

„Po nedávném pohřbu Emila Kintzla šel jeden člen našeho destinačního spolku dát k trůnu krále Zmizelé Šumavy květinu se smutečním oznámením o jeho úmrtí. A zjistil, že je ulomená informační tabule u Juránkovy chaty, ale že zmizel i samotný trůn. To nás opravdu rozčílilo. Trůn jsem s přáteli vyřezal, ještě když jsem byl starostou Železné Rudy. Společně jsme ho tam v roce 2019 dopravili a na tom místě jsme pak Emila Kintzla korunovali králem Zmizelé Šumavy,“ řekl Michal Šnebergr.

Bývalý starosta Šnebergr byl zklamaný i z toho, že vandalové vyvrátili také informační tabuli připomínající pohnutou historii Juránkovy chaty, ze které na vrcholu Svarohu zůstaly dnes už jen zarostlé ruiny základů vyhořelé chaty. Místo se nachází nad jezerní stěnou Černého jezera u hranice s Německem v ochranném pásmu přírodní památky CHKO Šumava, kam je možný vstup pouze po značených stezkách. Ale ty z české strany právě k místu bývalé Juránkovy chaty nevedou, oficiálně je tam tedy vstup zakázaný.

Umístění samotného trůnu i informační tabule do této lokality nikdo také oficiálně nepovolil. Toho si je samozřejmě dobře vědom i bývalý železnorudský starosta. „Každoročně děláme na podzim na tom místě vzpomínkovou akci se členy našeho spolku, na kterou žádáme speciální povolení. Letos už to bude 13. ročník. Chtěli jsme tu původní, už hodně vyšisovanou informační tabuli vyměnit za novou. Teď nám ji někdo zničil. A máme informace o tom, že by tam už žádná být neměla,“ konstatoval smutně Šneberger.     

„Dřevěný vyřezávaný trůn, který tam byl umístěn, nebyl oficiálně povolen. Stejně jako ta informační cedule. Pokud by chtěl nějaký spolek do tohoto místa cokoliv umístit, tak musí požádat o výjimku naši státní správu. Nevím ale, jak by takové řízení probíhalo a jaký by mělo výsledek. Je nutné si uvědomit, že tam je ochranné pásmo přírodní památky. Není tam možný přístup mimo značené cesty. V žádném případě ale nikdo ze zaměstnanců NP Šumava neodstranil samotný trůn a určitě nepoškodil ani zmíněnou informační tabuli. Za to mohu dát ruku do ohně,“ zdůraznil mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Na místě, kde stál dřevěný trůn, byly ve sněhu stopy, které tam zanechal sněžný skútr. Těžký trůn zřejmě pachatelé odvezli z velmi obtížně přístupného terénu na tomto skútru. „Podle těch stop se jedná o skútr s jiným pohonem, než jaký používá Horská služba nebo strážci parku. Zanechal jinou stopu. Jednalo se evidentně o nějaký soukromý stroj. Je vyloučeno, že by to udělal někdo z německé strany. Jednak mají Němci k takovým památným věcem odlišný vztah, jednak je to z jejich strany mnohem hůře přístupné. Neuměl jsem si představit, že by někdo něco takového mohl odcizit z takového obtížně přístupného místa,“ poznamenal Milan Hampl ze spolku který sdružuje milovníky staré Šumavy.

Událostí byl znechucen i publicista Zdeněk Roučka, autor série čtyř úspěšných fotografických knih o staré Šumavě, který se podrobně věnoval i Juránkově chatě. „Ta chata, její vybudování, umístění a vzhled byla v době jejího provozu jako zázrak. O to tragičtější je, že dnes se na Šumavě brání takovýmto symbolům, které srdcem připomínají historii tohoto místa. Juránkova chata byla i symbolem svobodné Šumavy a tuhle svobodu ztrácíme. Podobá se to době komunismu, kdy se ničily symboly a to, co připomínalo dávnou minulost. Tak vysoko v horách zničit info tabuli a odklidit neznámo kam ten symbolický dřevěný trůn. Je to doslova ubohé.“