O prázdninách je čas splnit si to, co jindy nestíháme. Já si kupříkladu už dlouho říkal, že musím navštívit výstavu Tajemná Indonésie v Jihočeském muzeu a teď se mi to konečně podařilo. Jaká je výstava? Čtěte dále.
Vybíhám do druhého patra a vstupuji do Indonésie. Upřímně musím říci, že jsem o těchto končinách mnoho nevěděl, zeměpis mi sice ve škole vždycky šel, ale už je to dlouho, co jsem si přečetl nějaký cestopis nebo zhlédl zajímavý dokument. Vkráčím tak s čistým štítem a nechávám se vtáhnout.
Hned na úvod je tu pro návštěvníky možnost podívat se na dva cestopisné dokumenty. Vřele doporučuji počkat si a dát si oba – jsou totiž výborné. Z muzea rozhodně není kam spěchat. Stěny jsou posety množstvím fotografií a ve vitrínách čekají exponáty, na kterých jsem osobně mohl oči nechat. Výstava je vhodná i pro děti, které mají alespoň trochu pro strach uděláno – i ony si to užijí.
Pokud bych měl na celé výstavě najít nějaká slabá místa, pak bych upozornil na dvě věci, které mě osobně rušily. Zaprvé jsou to prázdné vitríny v jedné z místností, ve kterých byla jen jakási nesvítící světla, kabely a podobně. Možná jsem přišel ve špatný čas a tyto vitríny mají jinak svou funkci, možná jen jejich význam nechápu. Za druhé je to pak třetí obrazovka umístěná v „chýši“, která slibovala třetí dokument, ale místo něj běžela jen krátká upoutávka na dokument úplně jiný. Škoda.
Nakonec trocha toho shrnutí. Rozhodně se vyplatí na výstavu zajít. Zjistíte mnoho o kmenech žijících velmi hluboko v džungli, daleko od naší civilizace. Poznáte, že to, co je v jedné kultuře tabu, může být v jiné kultuře velice důležitým rituálem. Strávíte velice zajímavé chvíle v Indonésii, a to ani nemusíte platit tisíce za letenky.
Budějcká Drbna dává výstavě Tajemná Indonésie 70% |
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám