Radnice či tenkrát purkmistrovský úřad projednávala tramvaje ve městě od roku 1888 skoro 20 let, než první tramvaj vyjela, a to ještě na dynamo, protože elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1909. Ono se i dnes leccos projednává léta, ale tehdy jiná srovnatelná města byla v zavádění pouliční dopravy aktivnější.
V roce 1889 se u nás skutečně započala tramvajová linka vyměřovat. List Budivoj ze dne 21. listopadu 1889 o tom informoval ve článku Tramway v Českých Budějovicích: „Na Pražské silnici počal městský stavební úřad konati měření za účelem kladení železničních kolejí pro koňskou dráhu od nádraží kolem parku městského k novému hřbitovu.“
List Budivoj dále v textu pochyboval o tom, kdy tramvaj doopravdy vyjede, ale objektivně konstatoval, že přípravy na zřízení tramvaje se přece jenom konají. Na konci 80. let 19. století ale ve světě v pouliční dráze začala předbíhat koňskou sílu pára a elektřina. V Berlíně začala tramvaj na elektřinu jezdit v roce 1881. To museli na naší radnici vědět a někteří i vidět, že pomalá koňka ustupuje. Patrně věděli, poněvadž vyměřování koňky se zpožďovalo, radnice otálela, až se na konci roku 1889 začala přiklánět k tramvaji parní. Jednalo se, schůzovalo se, radilo se a teprve v roce 1893 radní veřejně řekli, že tramvaj bude parní.
Úplně první zprávy o tom, že je nutné zřídit pouliční dráhu, pochází z roku 1888. Přesnějším dokladem může být zpráva Budivoje ze dne 10. února 1889 ve článku „Pouliční dráha v Českých Budějovicích“, ve kterém citovaly vídeňskou Presse, jenž oznamovala, že budějovický purkmistrův náměstek Josef Kneissl ve smyslu staršího usnesení obecního zastupitelstva zamýšlí konati předběžné studie o stavbě pouliční dráhy, jež by ze státního nádraží vedla do města a přes Mariánské náměstí k novému hřbitovu. Podal už žádost k povolení předběžným pracím.
V tom čase byla ještě v paměti koněspřežní železnice do Lince. Absolvoval ji také mimo jiné i spisovatel Karel Havlíček Borovský. Koňka ukončila provoz v roce 1870. Radním se jevila tramvaj tažená koňmi jako dobrý nápad. Asi pozapomněli, že už Gerstnerové, když vyměřovali koňku, počítali s přechodem na páru. Dovtípili se a roku 1894 se narýsovala trať parní tramvaje od starého nádraží Lannovkou, Kanovnickou, Sterneckovou, po sadech, Mariánským náměstím, Pražskou a ke hřbitovu. Na jaře roku 1895 udělilo ministerstvo obchodu purkmistrovskému úřadu koncesi na dobu 6 měsíců k vykonání předběžných opatření za příčinou úzkokolejné železné dráhy od nádraží budějovického.
O elektřině se nemluvilo. Jenže z Anglie přicházely příznivé zprávy o provozu elektrické tramvaje. První vyjela v Leedsu v roce 1891. Chvalné zprávy přicházely také z Prahy, i když Praha si vedle elektrické tramvaje udržela koňskou až do roku 1905. Naše radnice váhala, vlastně to brzdila, protože měla výkonnou plynárnu, svítilo se plynem (někde petrolejem). Až roku 1899 se radnice rozhodla, že tramvaj bude elektrická. Nebylo jasné, kde vezme elektřinu (vyráběly si ji jen některé továrny).
Místní listy boj (věcný i slovní) politiků o tramvaje sledovaly. Město bylo dosti dlouhé ve směru od severu k jihu, takže pouliční doprava byla aktuální. Radnice obdržela koncesi v roce 1900 a asi si věřila, slibovala, ale dobře informovaný list Budivoj upozornil na nepříliš plnou městskou pokladnu (jistě nechtěl rovnou napsat, že je prázdná).
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
