DRBNA HISTORIČKA: Jak vypadalo Senovážné náměstí a jeho okolí?

Na fotografii z roku 1950 je zachycena jižní část Senovážného náměstí. Tehdy tato část ještě nepatřila do Senovážného (přesněji Stalinova náměstí), oddělena byla Mlýnskou stokou. Stál zde objekt c. k. policejních kasáren, základní kámen nového divadla (nachází se mimo snímek vlevo) a jak je patrné ze snímku, rozkládala se zde zvláštní, převážně hlinitá škvárová plocha, na které potom účinkovaly lunaparky.

Zcela vzadu vlevo, již na pravé straně Mlýnské stoky stály tři domy. V prvním bývala firma Discretia, poskytující diskrétně různé služby a sklenářství, ve druhém (má klasicistní tvarovaný štít) byla hospoda U Labutě, oblíbená u šoférů autobusů a dopravců. Stával tam na Mlýnské stoce  také vysoký grafitový mlýn. Jeden čas Spiegel mühle. Zmizel také biograf Bio Royal, který se odvezl do Frymburku.

Na bočním štítu dvoupatrových policejních kasáren stále prosvítá úderná reklama „Pění, mydlí, neubývá“. Mýdlo Helada, Ota, Rakovník. Samozřejmě, každé mýdlo, když pění a mydlí, ubývá. Zvědavost nedala, koupila se Helada, což kdyby náhodou.

Bytelný dům postavilo město v roce 1876 pro ubytování mužstva městské policie. Později dům převzal erár a zařídil v něm c. k. policejní kasárny. V tom čase to byl lepší dům, zejména ve srovnání s domky v Rybní ulici. Ve 30. letech 20. století bydlelo v domě pět policejních inspektorů s rodinami a dále nadstrážníci a strážníci, celkem 30 dospělých osob. Za hlavním domem v Rybní stál menší c. k. policejní dům (není vidět) pro městkou stráž, celkem 15 dospělých osob.

Po druhé světové válce obývali dům méně majetní a až nemajetní občané, kteří  každou chvíli slyšeli z radnice, že se policajtský dům bude bourat. Zbořil se až v roce 1965. Byl dobře postaven, držel se, podle pamětníků musela zasáhnout těžká technika. Otevřel se pohled na hlavní průčelí novorenesančního muzea. Musí se však připomenout, že policajtský dům z roku 1876 nebyl postaven těsně před muzeem, ale muzeum bylo postaveno roku 1900 těsně za policajtským domem. Původně bylo místo pro muzeum vyhlédnuto v lokalitě, kde stojí soud.

Dne 21. října 1945 byl na tomto prostoru s velikou slávou instalován základní kámen nového jihočeského divadla. K tomu zřízený divadelní spolek pozval na slavnost 900 jihočeských obcí. Není zjištěno jestli přijeli zástupci všech 900 obcí, ale jistě většina, na což působilo nadšení po německé okupaci a válce. Obce vyslaly do města také skupiny v krojích, přivezly dary, peněžní sbírky, alegorické vozy. 

Též našinec měl alegorické vozy s vlasteneckou výzdobou. Městem prošel slavnostní průvod, politici šli také. I když po válce bylo chudo, přispívalo se penězi, za odpoledne se vybralo 250 000 Kč. Celkem od občanů do roku 1946 se vybralo 1,9 mil. Kč, což k plánovanému nákladu 25 mil. Kč bylo málo. 

Radnice nahlas trvala na tom, že divadlo bude, i když neměla zajištěné peníze, což dobře věděla. Přitom rozhodla opravit bombami poničené staré divadlo. Opravilo se a za rok dne 23. října 1946 se v něm začalo hrát. Spolek pro postavení nového divadla byl zlikvidován k 1. březnu 1951. Ještě několikrát se vybíralo na nové divadlo. Okázale se kvůli divadlu zbytečně bouraly domy na Mariánském.