Jezdecká socha Jana Žižky je zpět na svém místě

Dva měsíce restaurátorských prací jsou u konce a bronzová jezdecká socha Jana Žižky se vrátila zpět na své místo, do parku před Žižkovými kasárna. Restaurátoři sochu kompletně očistili, prozkoumali její stav a povrch ošetřili včelím voskem. To má pomoct k zastavení degradace povrchu patiny. „Mám velkou radost z toho, jak socha prokoukla, opravdu teď vypadá jako nová. Do pořádku se ale nedal jenom bronz, byly vyměněny i zarezlé šrouby a socha byla s velkou pečlivostí usazena na místo. Kus Budějc, který sem zkrátka patří, se nám vrátil,“ okomentoval náměstek primátorky Michal Šebek (ODS).

Tři metry vysoké a stejně široké sochy se ujalo pasířství Houska & Douda spol. s r.o. z Buštěhradu. Trvanlivost úpravy bude pět až deset let.

DRBNA HISTORIČKA: Sochu Jana Žižky měl dostat Tábor. Nakonec byla umístěna na budějcké náměstí

Čtvrtek, 22. září 2022, 16:00Z krajeHistorička

Jan Schinko připravil v dalším dílu Drbny historičky povídání o soše Jana Žižky z Trocnova. Ta byla na náměstí před radnicí slavnostně odhalena na začátku října 1951. Kde měla původně stát? A kdo je jejím autorem? I to se dozvíte v dnešním textu.

Socha, kterou nikdo nechtěl

Osudy tohoto jezdeckého pomníku jsou pozoruhodné nejen okolnostmi vzniku, ale i tím, jak dlouho a složitě pro něj bylo hledáno vhodné umístění. Socha se obyvatelům města představila poprvé 6. října 1951, kdy byla slavnostně odhalena na náměstí před radnicí. Z něj pak byla v tichosti odstraněna mezi 2. a 9. květnem 1959, načež našla své nové místo právě na rozhraní Žižkovy třídy a Novohradské. Příběh o hledání vhodného místa pro umístění sochy však trval mnohem déle a Budějovice nebyly jediným městem, ve kterém měl bronzový Žižka na koni najít svůj domov.

Autorem sochy je Karel Dvořák, který ji připravoval pro umístění před radnicí na Staroměstském náměstí v Praze. Tomu odpovídá i její měřítko a celková kompozice. Dvořák začal na soše pracovat v roce 1928, roku 1940 ji odlil do sádry a roku 1949 do finálního bronzu. V Praze však sochu nakonec odmítli a nabídli ji městu Tábor. Město již v té době ale jednou rozměrnou sochou Žižky mělo a nabídku tak odmítlo. Tehdejší ministr kultury Václav Kopecký sochu nakonec daroval Českým Budějovicím.