Klášter cisterciáků ve Vyšším Brodě musí Lesům ČR vrátit přes 2 tisíce hektarů lesa, které získal v restituci. Lesy již teď musí předat. Rozhodl o tom Vrchní soud v Praze, řád podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Vrácení majetku může ohrozit obnovu kláštera a o práci mohou přijít desítky lidí. Dnes to řekli Eduard Beneš, jednatel firmy Bernardinum, která se o majetek cisterciáků stará, a starosta Vyššího Brodu Milan Zálešák.
Lesy ČR nechtěly původně majetek vydat, protože pozemky byly zabrány na základě Benešových dekretů. Na případ dnes upozornil deník Právo. „Všeobecně se má za to, že to (zabavení majetku kvůli dekretům) bylo rozhodnutí totality, takže vrchní soud ctí rozhodnutí totality. Byl to rok 1948, do roku 1950 tady řád fungoval, než (komunisté) udělali noční akci K, kdy všechny kláštery přepadli a mnichy odvezli do lágru," řekl Beneš.
Firma Bernardinum spravuje cisterciácký majetek. Má 12 lesníků, ale práci dává dalším 40 lidem, mezi nimi jsou těžaři, spediční firmy, které vozí dřevo, i stavební firmy. Pro klášter podle Beneše pracuje denně 60 lidí. Externí pracovníky si klášter najímá celoročně.
„Lesy musíme teď předávat, tam nám zbude 900 hektarů. Pak máme propachtované polnosti, kolem 200 hektarů, a máme asi 22 hektarů rybníků. Ty zatím budeme ještě mít ve správě, ačkoli SPÚ taky obnovil řízení, ale budou čekat, jak dopadne naše dovolání k Nejvyššímu soudu. Pro naši firmu to bude mít negativní dopad, neumím si představit situaci, že bychom (s dovoláním) neuspěli a majetek by se klášteru nevrátil, to bychom firmu museli radikálně zmenšit," řekl Beneš. Roční obrat firmy je 90 milionů korun.
Starosta města pokládá rozhodnutí Vrchního soudu za neštěstí, hlavně pro klášter, který je národní kulturní památkou. Cisterciáci, jak řekl, tam dosud investovali mnoho milionů korun. „Za ta léta, kdy jim byl majetek navrácen a mohli hospodařit tak, jak hospodařili staletí předtím, tak klášter opravdu nabral změn, nakoupili kopu zařízení do lesa, techniky, lanovky. Teď mám vážné obavy, že se všechny práce zastaví. Bude to neštěstí hlavně pro klášter a pro hodně lidí, které klášter ve městě zaměstnává," řekl Zálešák.
Vyšebrodský klášter je jediný fungující mužský cisterciácký klášter v České republice a jedna z nejvýznamnějších kulturních památek jižních Čech. Opatství ve Vyšším Brodu založil v roce 1259 Vok z Rožmberka. Po vzniku Československa přišel klášter po pozemkové reformě o většinu statků, uvádí klášter na webu. Za nacismu obsadilo budovy gestapo, mělo tam depozitář nakradených cenností. Komunisté klášter v roce 1950 zrušili, obnoven byl v roce 1990.
„To nejcennější, gotické jádro, kde jsou knihovny a největší cennosti, to je v pořádku, ale hospodářský dvůr je (kvůli chátrání za komunismu) ruina, pivovar je na spadnutí, stáje rozpadané," řekl Beneš.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
