Kameny zmizelých připomínají osudy židovských rodin z Písku

Nové Kameny zmizelých najdou lidé před domy na Velkém náměstí čp. 180, v Heydukově ulici čp. 96 a 99 a Žižkově ulici čp. 383, kde žily rodiny Taussigova, Adlerova, Weilova a Frankova.

„Každý kámen je věnován konkrétnímu člověku, kterému zničila život válka a nacismus. Na projektu pracovali studenti střední průmyslové školy, střední zemědělské školy a gymnázia. S pomocí odborníků a učitelů pátrali po minulosti několika píseckých židovských rodin. Využívali přitom archivní materiály a dostupné databáze,“ shrnula mluvčí města Petra Měšťanová. 

Umístění Kamenů zmizelých v Písku. 

V lednu 2020 uspořádal Státní okresní archiv v Písku pro studenty zapojené do projektu krátkou přednášku a výstavu k tématu židovské menšiny v Písku v meziválečné době. Studenti tak získali historický kontext pro své další bádání.

„Plánovaná spolupráce v podobě průběžného studia archiválií v badatelně však byla dlouhodobě přerušena pandemií covid-19 a následnými omezeními. Přesto se studentům podařilo zmapovat osudy čtyř rodin, které byly deportovány z Písku do koncentračních táborů: Weilovi z Žižkovy třídy čp. 383, Frankovi z Velkého náměstí čp. 180, Taussigovi z Heydukovy ulice čp. 96 a Adlerovi taktéž z Heydukovy čp. 99. Před tyto domy byly nyní do dlažby instalovány mosazné kameny se jmény a životními daty,“ shrnul v tiskové zprávě Luboš Prommer ze Státního oblastního archivu v Třeboni a přidal, že položení kamenů se zúčastnilo také několik potomků zmíněných rodin.

Kameny umístili do země zaměstnanci Městských služeb Písek. S myšlenkou pokládání kamenů přišel německý umělec Gunter Demnig, první kámen položil před radnici v Kolíně nad Rýnem v roce 1992. V mnoha zemích je jich rozmístěno přes 60 tisíc a nacházejí se i v řadě českých měst.