Rakušané mohou od července střílet vlky, pouze jako poslední řešení
V krajním případě je možné vlka zastřelit. To platí od 1. července v sousedním Horním Rakousku, které se tak rozhodlo reagovat na zvýšený počet pozorování těchto zvířat. Vlčí smečky se v posledních letech objevují ve větší míře právě v česko-rakouském příhraničí. Někteří jedinci pravděpodobně přechází mezi oběma státy.
O přijetí hornorakouské vyhlášky, která řeší regulaci vlků, informovalo vedení spolkové země. Ta sousedí s Jihočeským krajem, kde se výskyt vlků řeší také.
Na zasedání hornorakouské zemské vlády přijali usnesení většinou hlasů. Novinku komentovala zemská radní pro zemědělství Michaela Langer-Weninger (ÖVP).
„Jednat místo pozorování. Od 1. července budeme moci v Horním Rakousku podniknout rychlé kroky, pokud vlk vykáže nebezpečné chování. Po řadě pozorování vlků v osídlených oblastech a rostoucím počtu vlčích útoků přichází nařízení o vlcích v pravý čas," uvedla.
Michaela Langer-Weninger zároveň upozornila, že případný odstřel vlků sice je od 1. července možný, jde ale až o poslední možnost v nejkrajnější situaci.
Vlčím smečkám se v Horním Rakousku věnují intenzivně v posledních měsících. Nejrůznější organiace promlouvají do toho, jak situaci řešit. Výsledkem má být komplexní balíček, který shrnuje řadu opatření, jako jsou ploty či GPS sledovače. „Informovat, chránit, jednat. V tomto pořadí jsme nastavili management vlků v Horním Rakousku," dodala Langer-Weninger.
Na jaře se Rakouskem šířily fotografie z vesnice Pürbach zhruba 12 kilometrů od příhraničního města České Velenice na Jindřichohradecku, kde se ulicemi jeden vlk toulal.
Na území Národního parku Šumava se od roku 2017 vyskytlo postupně šest vlčích teritorií. Správa parku je cíleně monitoruje, díky čemuž může lépe poznat nejen proměny jednotlivých smeček vlivem stárnutí, ale také čím se převážně krmí nebo odkud jednotlivá zvířata pocházejí.
Díky monitoringu zjistili odborníci mnoho informací. Podle parku například jednu ze smeček netvoří vlci ze Šumavy, ale jde pravděpodobně o jedince z Rakouska a Novohradských hor. Ukázala to analýza vzorků DNA.
Podle dat parku se zmenšil i počet útoků na hospodářská zvířata. „Letos zatím evidujeme pět událostí. V roce 2019 to bylo například až jednačtyřicet škodných událostí. Příčinou poklesu počtu řešených škod je pravděpodobně efektivní snaha chovatelů předcházet útokům a svá stáda zabezpečují,“ uvedl před nedávnem zoolog Správy NP Šumava Oldřich Vojtěch.
