úterý 10. prosince 2019 Julie

RECENZE: Mrazení v zádech, naježené chlupy, maximální euforie. V Budějcích vystoupili Stromboli

Stromboli v Českých Budějovicích? Ještě před několika lety pouhý sen, v roce 2016 realita. Kapela v čele s Michalem Pavlíčkem si užívá povedený comeback, který zahrnuje jak naprosto vynikající album Fiat Lux, tak živé koncerty. Právě naživo byli Stromboli vždy nejsilnější, což se nezměnilo ani v novém tisíciletí. Nedělní koncert v Metropolu to opět potvrdil.

Stromboli byli ve své době naprostý unikát a bez přehánění se dá říct, že jsou jím stále. Ostatně která zahraniční kapela zní podobně. Tu procítěné art rockové pasáže, za které by se nestyděli ani Pink Floyd, hned na to tvrdé, takřka metalové riffy jak z dílny Tonyho Iommiho, chvílemi náznaky funky, popu, psychedelie, a do toho procítěný, dechberoucí a éterický zpěv Báry Basikové. Stromboli, to je dokonalá kombinace všech zúčastněných nástrojů. Vše má své místo, svůj význam…

Vzhledem k výše uvedenému a vůbec celkovému comebacku jsem čekal, že sál Metropolu bude praskat ve švech. Vlastně bych si i vsadil, že bude dávno před akcí vyprodáno. O to větší překvapení nastalo, když půl hodiny před začátkem v sále čekalo jen několik desítek fanoušků. Nakonec se prostory přece jenom zaplnily, ale člověka hlodala myšlenka, zda by přece jen návštěvnost neměla být o nějakou tu stovku větší. Ale holt už je taková doba…

Když se bavíme o lidech, přišlo mi, že atmosféra v sále byla vlažnější. Mezi skladbami chvílemi vládlo až trapné ticho… Ale nemůžu říct, že by se fanoušci nebavili. Bylo vidět, že si mnozí návrat legendy užívají plnými doušky. Na druhou stranu se není čemu divit - obří nasazení, povedený zvuk a hlavně geniální repertoár - to nemohlo nechat v klidu nikoho…

Tím se konečně dostáváme k tomu hlavnímu, tedy výkonu samotné kapely. Nebudu chodit kolem horké kaše - prvotní radost přerostla až v naprostou euforii. Marně přemýšlím, kdy naposledy jsem zažil tak strhující koncert české kapely. Koncert, který by se mohl rovnat s absolutní zahraniční špičkou. Epické, plné emocí, tak dokonalých momentů, že se člověku ježily chlupy na rukou. Skutečně až na živáku si člověk uvědomí, jak nadčasové a strhující skladby Michal Pavlíček před takřka 30 lety napsal.

Rád v recenzích vyzdvihuji jednotlivé vrcholy. Zde je to nad mé síly. Jednoduše řečeno - dechberoucích momentů bylo tolik, že bych mohl vypsat celý playlist. Ten byl promíchaný jak z obou starých alb, tak i novinky Fiat Lux, jež na klasickou tvorbu vůbec nic neztrácela. Poměrně dost se čerpalo z anglicky zpívané desky Shutdown, která ve své době propadla, ačkoliv ne úplně spravedlivě. Právě skladby z této nahrávky na mě působily nejvíce - hlavně monstrózní kousky Sandonorico a Scanners, které obecně považuji za to nejlepší, co kdy Stromboli natočili.

Prostor ale samozřejmě měl i materiál z proslulého debutové alba. Nechyběla například vygradovaná Košilela či snad nejočekávanější song - Ó hory, ó hory - ve které řádil šílenec Vilém Čok. Mimochodem tato skladba zazněla hned dvakrát (podruhé jako přídavek)!

Jak jsem zmínil na začátku - Stromboli jsou o dokonalé kombinaci všech muzikantů. Bylo by nespravedlivé poukazovat jen na Michala Pavlíčka a Báru Basikovou. Vendula Kašpárková dodávala svými klávesami skladbám správnou atmosféru a chvílemi překvapovala náročnými sólovými výpady. Baskytarista Jiří Veselý s naprostou lehkostí dokazoval, že na české rockové a vůbec hudební scéně stále patří k absolutní špičce, a samostatnou kapitolou byl bubeník Miloš Meier, který hostoval za nemocného Klaudu Kryšpína. Že je Miloš prvotřídní bicák, u nás momentálně možná ten nejrespektovanější, je věc známá, ovšem co předváděl v Metropolu... To se nedá popsat… Sorry!

Byl to svátek. Monstrózní rockový koncert, ze kterého se tajil dech. Vím, jsou to otřepané fráze, ale v tomto případě jsou na místě. Kdo nezažil, nepochopí… Já jen doufám, že Stromboli po tomto turné neskončí, že naopak připraví další desku a časem se třeba do jihočeské metropole vrátí. Formu na to mají!

P. S.: Pobavil mě jeden z návštěvníků, který stál za mnou a koncert neustále komentoval. Akci shrnul slovy: „Zklamalo mě to. Čekal jsem, že to bude tvrdší a hlavně rychlejší.“ Připomnělo mi to známou, která kdysi vyrazila na koncert Metallicy. Vrátila se naprosto zhrozená, že to prý bylo moc tvrdé a metalové (kdo by to od kapely s názvem Metallica čekal). Že Nothing Else Matters se ostatním skladbám vymykal…

P. S. 2: Absolutní hodnocení nedávám kvůli zmíněné atmosféře…

Budějcká Drbna dává představení koncertu Stromboli 90 %

Stromboli v Budějcích

úterý, 8. března 2016, 06:45

Stromboli v Budějcích
Stromboli v Budějcích

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.