St 26. 8. 2026Luděk
Kultura

Žižkárna nabídne lidem víc kulturních možností, představuje projekt Jan Mádl

E[email protected]4 minuty čtení11. 5. 2019, 7:53
Žižkárna. Takový název nese nový projekt několika Budějčáků, kteří chtějí oživit kulturní prostor v krajském městě
Žižkárna. Takový název nese nový projekt několika Budějčáků, kteří chtějí oživit kulturní prostor v krajském městě · Foto: [email protected]

Žižkárna. Takový název nese nový projekt několika Budějčáků, kteří chtějí oživit kulturní prostor v krajském městě a zároveň vrátit život do míst, které už dlouho ležely ladem. Žižkovy kasárny by se tak v nejbližších letech mohly proměnit na prostor podobný pražské Kasárně Karlín.

Nápad na oživení kulturního prostoru v Budějcích měl Jan Mádl, předseda spolku Pomáháme sportem, už dlouho. „Kultura v Budějcích není špatná. Máme výborné divadlo, Filharmonii. Ale je to podle mě zábava pro užší okruh lidí. Proto jsme chtěli přijít s něčím, co nabídne možnosti dalším lidem,“ vysvětluje počátky nápadu Mádl.

ČTĚTE TAKÉ: Kasárny se promění v kulturní chrám. V květnu areál vyzkouší Majáles

Jedním z impulsů, proč do projektu jít, byla také možnost získání části Žižkových kasáren. „V Praze byl skvělý kulturní prostor v nákladovém nádraží. To se potom začalo předělávat a lidé se přesunuli do kasárny Karlín. Jel jsem se tam podívat, ten prostor mě nadchnul a chtěl jsem něco podobného i u nás. Věděl jsem, že by se do Žižkových kasáren měl během několika let stěhovat magistrát. A tak jsem si řekl, proč ten prostor dočasně nevyužít. Teď to vypadá, že se magistrát nikam stěhovat nebude, takže se možná bavíme o projektu, který nebude časově omezený na pár let,“ popisuje předseda spolku.

Inspirací mu byla právě Kasárna Karlín v Praze, která už přes dva roky nabízí prostor pro setkávání všech generací. Najdeme tam kavárnu, bar, kino, pískoviště, galerii nebo místo pro sport. A stejnou vizi má i skupina kolem Jana Mádla, která na projektu v posledních dnech intenzivně maká. „V první řadě tam vznikne příležitostná kavárna a bar. Postupně to chceme měnit ze „stánkového prodeje“ na stálé místo pro lidi. Výhledově by se mi třeba líbilo i něco jako je v Londýně Borough market. Takový street food,“ přibližuje Mádl část plánů.

Na realizaci se s ním podílí Martin Novotný a Radek Matoušek ze skupiny Akční Budějčáci a David Dvořák, který v Budějcích vlastní dvě kavárny, a má tak zkušenosti s gastro provozem. Všichni teď společnými silami dávají dohromady zázemí. To bude v jedné z menších budov v kasárnách. „Teď tam aktuálně děláme omítky, elektřinu, uklízíme, zaděláváme díry ve zdech, repasujeme světla. Trochu nás tlačí čas, protože první akce tam bude už v rámci Majálesu. Po něm bychom se chtěli vrhnout na okna, která zrekonstruujeme. Z venku chceme budovu opracovat na cihly. Celkově bude do projektu zapojený také street art, takže třeba garáže, které jsou v blízkosti naší budovy, máme dovoleno pomalovat, samozřejmě ale ne žádné nesmyslné grafity, ale opravdové umění,“ popisuje dál Mádl.

K dispozici bude mít Žižkárna kromě menší budovy také venkovní prostor a časem jednu z větších budov, kde by mělo vzniknout právě kulturně kreativní centrum. Projekt by měl na začátku sloužit hlavně Budějčákům, později by měl přilákat i turisty. „Náměstí, Černá věž, Masné krámy a širší centrum. To je podle mě vše, co město aktuálně turistům nabízí. Tohle se dá stihnout za jeden den a turisté potom odjíždějí do lokalit kolem, což potvrzují i statistiky. Chceme, aby se v Budějcích zdrželi déle a zašli si právě třeba na program do Žižkárny,“ vysvětluje Jan Mádl.

Už v červnu se můžeme těšit v „nových“ prostorech na menší studentské festivaly, v plánu je i koncert nebo známý kinematograf. Vše je ale zatím „v plenkách“. Zatěžkávací zkouškou bude právě program v rámci Majálesu.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Stále více migrantů se z Německa vrací domů. Česko pomáhá hlavně s cestouSpolečnost

Stále více migrantů se z Německa vrací domů. Česko pomáhá hlavně s cestou

Počet migrantů, kteří se z Německa vracejí do zemí původu s pomocí státu, letos výrazně roste. Za první polovinu roku jich bylo přes 9 tisíc, o 26 procent více než ve stejném období loni. Německo kromě úhrady cesty nabízí některým navrátilcům také finanční pomoc po návratu. Česko v rámci svého programu hradí především náklady spojené s cestou.

Skoro polovina zraněných dětí v autě. Proč mama taxi není řešení a co funguje?Doprava

Skoro polovina zraněných dětí v autě. Proč mama taxi není řešení a co funguje?

Kampaň Markéta se Zebrou míří na Českou televizi. Data za posledních šest let ukazují nepříjemnou pravdu: téměř polovina dětí zraněných v silničním provozu seděla v autě jako spolucestující. Přivézt dítě ke škole autem tedy zdaleka neznamená přivézt ho bezpečně.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook