Nová Godzilla vás nekompromisně zašlape do sedačky!

Celosvětové filmové slávy se Godzilla dočkala až v roce 1998. Mistr katastrofických filmů Roland Emmerich poslal dávného netvora na USA a výsledkem byl typický dobový velkofilm. Fanouškům původní Godzilly však zbyla jen pachuť na patře, protože si americká verze z původní mytologie příliš nevzala.

Uběhlo dlouhých šestnáct let a Hollywood slavné monstrum opět probudil. Tentokrát však podstatně v jiném stylu! Ve stylu plném totální destrukce, temnoty, beznaděje, ale i kouzelné naivity.

Tento film vás hned od začátku přišpendlí do sedačky a až do konce vás nenechá vydechnout. Režisér Gareth Edwards přepsal dějiny! Pod jeho rukama vznikl ten nejlepší biják, ve kterém se kdy Godzilla objevila... Přemýšlíte, co budete dneska dělat? Jděte do kina, protože tohle je skutečný zážitek!

Skvělou zprávou je, že nová Godzilla hodně čerpá z japonské předlohy. Nemyslím tím přímo první díl, ale celkovou sérii. Tvůrcům se podařilo skloubit všechny prvky, které fanoušci na japonských verzích tolik milují, a zároveň dát filmu klasickou blockbusterovou patinu, která je stravitelná i pro běžného diváka ze ‚západu‘.

Výsledek jednoznačně předčil veškerá očekávání! Film je zpočátku velice temný a znepokojivý. Režisér si v první polovině pohrává spíše s náznaky, čímž ještě více upevňuje silnou atmosféru. Jakmile ale na scénu nastoupí hlavní monstra, přichází ryzí zábava a ohromná nadsázka. Občas se některému uvažování hlavních postav zasmějete, ale to je naprosto v pořádku. Přesně o tom japonská Godzilla je!

Když už jsem zmínil monstra, asi jste pochopili, že Godzilla není jediná, kdo zničí nějaký ten mrakodrap. Ve snímku totiž hlavní ‚zápornou‘ roli hraje zamilovaný páreček takzvaných MUTO. Představte si obří kudlanky, jež se s ničím nemažou... Opravdu sympaťáci, které bych si přál potkat. Ehm...

Děj filmu vám popisovat nebudu. Svým způsobem je beztak druhořadý. Hlavní jsou vizuální efekty, které se skutečně povedly. Vlastně jde jen o to, nacpat rozzuřená monstra do obřího města a nechat je ničit. Čím víc rozbitých budov, letadel, vlaků, tím víc si budete chrochtat. Je to zkrátka pochoutka!

Nad Emmerichovou Godzillou nová verze vítězí hlavně díky tomu, že se nebere vůbec vážně. Režisér vám dává jasně najevo, že se na logiku nehraje. Hlavní je zábava. Pobaví vás třeba vojáci, kteří na monstra neustále útočí svými samopaly. Že je MUTO velké (teď myslím samičku) jako mrakodrap? No a? Nasypu do něj obsah zásobníku a uvidím...

MUTA jsou sami o sobě případ. Atomové bomby požírají jako jednohubky, při prvním setkání jdou okamžitě na věc a ještě ten večer kladou vajíčka (nebo tak něco). Musím také zmínit velikost monster, protože stejně jako v japonských filmech budete mít pocit, že je jednou Godzilla menší, pak zase větší.

V pohodě jsou i herecké výkony. Tvůrci vsadili na neokoukané tváře a byl to celkem slušný tah. Aaron Taylor-Johnson a Elizabeth Olsen se se svými rolemi poprali dobře. Jsou sympatičtí a dostatečně charismatičtí.

Nová Godzilla se povedla! Je to pecka, na kterou jen tak nezapomenete. Zatímco Roland Emmerich z ní udělal další díl Jurského parku, Gareth Edwards stvořil totální marast, ze kterého musí všem ‚godzillákům‘ téct sliny. Vypněte mozek a ponořte se do světa, ve kterém byste opravdu být nechtěli...

Recenzi filmu podpořilo multikino CineStar České Budějovice

Foto: Warner Bros.