Českobudějovický Café Klub Slavie zahájil Majáles cestovatelskou přednáškou o třech afrických zemích. Popovídat o svých zážitcích z putování Rwandou, Ugandou a Tanzanií přišel cestovatel Šimon Heller.
V pondělí si Budějcká Drbna zase vyjela do ciziny. Nic ji to nestálo, a přesto zážitků si díky vyprávění Šimona užila vcelku dost. Jihočeský student se vydal na cestu do Rwandy za jeho kamarádem Dominikem, který tam už několik let žije a chodí s domorodou dívkou jménem Marlen.
Kdo z vás někdy viděl film Hotel Rwanda či Podat ruku ďáblovi, ví, jaké rasové nepokoje v zemi vládly. Ve Rwandské republice žijí dvě etnické skupiny, a to početnější Hutuové a méně početní Tutsiové. Koncem 19. století se stala tato oblast německou kolonií, která začala dělat rozdíly mezi obyvateli. Vládnoucí vrstvě Tutsiů poskytovali mnoho výhod.
Další osudnou ranou také bylo zvýhodňování Tutsiů Belgičany, takže odpor Hutuů sílil. V roce 1960 se Rwanda stala autonomií a volby vyhráli početnější a utlačovaní Hutuové. Začalo masivní odstraňování Tutsiů.
„Marlen studuje univerzitu, která je ve Rwandě strašně drahá, jen kvůli stipendiu. Na to mají nárok Tutsiové, kteří přišli o rodinu. Marlen nemá dědečka, otce ani bratra. Všichni byli zavražděni a ženy přežily pouze díky útěku,“ vypráví Šimon o rasizmu, který je v tamních obyvatelích neustále zakořeněný. „Bílý člověk je pro ně pořád něco víc. Pro bohatého a bílého člověka mají stejný výraz. Proto také nemohli pochopit, proč jako běloch stopuju a nechci zaplatit, když jsem bohatý,“ dodává.
Díky Šimonovi jsme se zúčastnili rwandské svatby a okoštovali alespoň pohledem lákavá jídla. „Maso je tam na naše poměry hodně levné. Nedělají rozdíly mezi částmi masa. Buď si chcete vybrat, což je dražší, a nebo vám vyberou sami. Každopádně pro nás velmi levné je pro ně velmi drahé. Také hovězí je levnější než kuřecí a vepřové jsem tam nikde neviděl,“ dozvídáme se z poutavého vyprávění.
Ze Rwandy cestoval Šimon Heller do Ugandy, která je špinavější a méně kultivovanější. Také jsme se podívali na nádherné lesy v Tanzanii. „Přednáška se mi moc líbila. Překvapilo mě, jak levně se tam dá vyžít. Taky mě oslovily sobotní úklidové brigády ve Rwandě, na které musejí všichni bez výjimky. To bych u nás taky zavedla,“ hodnotila přednášku jedna z příchozích studentek.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
