Budějcká Drbna pro své čtenáře připravila další díl seriálu s názvem Politická korida. Tentokrát však i na webovém portálu. Vybraných budějckých zastupitelů se ptá na otázky k tématu, které momentálně hýbou děním v městě. Tento díl nabídl otázku věnovanou chytrým městům.
Co si představujete pod pojmem chytré město (Smart City) – jaké chytré služby by, podle vás, mělo nabídnout občanům?
Pod pojmem „chytré město“ si lze představit zejména tyto oblasti: Inteligentní systém řízení dopravy ve městě (chytré křižovatky, naváděcí systémy na volná parkovací místa, preference MHD, detekce kolon a řízení dopravy v reálném čase, naváděcí systém objízdných tras, ...); energeticky úsporné a inteligentní budovy (ekologické zdroje energie – tepelná čerpadla, solární panely, fotovoltaika); elektronizace státní správy a samosprávy (většina žádostí lze vyřídit elektronicky); elektromobilita; vyvážený systém mezi jednotlivými druhy dopravy; pohodlná a přívětivá MHD (informační systémy, možnost platby kartou přímo ve vozidle, internet ve vozidlech, ...); kvalitní informační a komunikační systém měst (informační a naváděcí systémy, elektronické úřední desky, interaktivní weby, ...) sdílení dopravních prostředků (auta, kola, ...); sdílení dat, „open data“; a další.
Koncepce „chytrého“ města zasahuje do mnoha oblastí života města: ekonomika, životní prostředí, energetika, doprava, život ve městech, bydlení, spolusoužití. Můžeme se inspirovat v zahraničí: například ve Vídni snižují emise CO2 instalací fotovoltaických panelů na střechy městských domů za finanční spoluúčasti občanů, v Amsterdamu využívají chytré lampy veřejného osvětlení, které jsou osazeny senzory a z operačního centra lze upravit intenzitu osvětlení dle počasí či dle množství chodců nebo cyklistů na ulici...
U nás zatím v roce 2015 vznikla Metodika Konceptu inteligentních měst, kterou vydalo ministerstvo pro místní rozvoj pro města a místní samosprávu. Protože to všechno dlouho trvá ujali se myšlenky odborníci i občané. Mně se nejvíce líbí myšlenka „sdílení věcí“, kterou také můžeme zařadit do konceptu Smart City. Hlavní myšlenkou sdílení věcí je podělit se o movité i nemovité objekty. Toto sdílení může fungovat na dvou úrovních: buď veřejný subjekt poskytne určité prostředky občanům ke sdílení (například městská kola nebo sdílení výroby elektrické energie) nebo občané či podnikatelé sdílejí věci mezi sebou (například sdílené bydlení, sdílení aut, sdílení domácího nářadí, a tak dále). Vše funguje přes internet, mobilní aplikace. Sdílení napomáhá měnit myšlení lidí. Nechceme pouze konzumně nakupovat, ale více přemýšlet o svém okolí, šetření energií a životního prostředí.
Smart City je o propojení inteligentních systémů, které dokáží optimalizovat energetické zdroje, využít infrastrukturu města tak, aby chytré (smart) město maximálně zužitkovalo tyto technologie pro zlepšení kvality života občanů. Nabízí mobilní aplikace, otevřená data, plynulou a čistou dopravu, a tak dále.
Mnohdy je značka Smart jen marketingová zástěrka výrobců informačních či jiných technologií. Sebelepší technologie ale žádné město nespasí, když zapomínáme na lidi. Opravdové Smart City je orientované na člověka. Já věřím v posilování rolí obyvatel měst a větší angažovanost občanů. Velká komplexní města nelze spravovat a řídit shora dolů. Moudré je vytvářet síťová řešení a dávat lidem prostor, aby se mohli samoorganizovat. Chytré město přispívá k naplňování snů svých obyvatel. Tím se dá předejít frustracím a napětí, která často vyúsťují v konflikty. Města, která dělají lidi zdravějšími, vzdělanějšími, bohatšími a šťastnějšími, jsou chytrá.
Komunikační, ale i další technologie nyní překotně vstupují do našeho života. I správa věcí veřejných je musí nabídnout svým občanům k rychlému a jednoduššímu řešení jejich problémů a potřeb. Ale každý je nemusí akceptovat, mějme na paměti, že na vše a na každého není možné uplatnit jeden metr a jednu metodu. Občané jsou především lidé a nadále musíme počítat s potřebou lidskosti, porozumění, že nejlepším prostředkem k dorozumění je lidské slovo.
Pro mě je to město, které občanům nepřekáží, slouží, podporuje, snadno se s ním komunikuje a každý si v něm najde to, co žádá a vyžaduje. Jeho nabídka nejenom, že uspokojuje občany, ale také je i v jejich aktivitách posouvá. Kolem Smart City v České republice bylo mnoho napsáno a prohlášení vydáno, ale ještě takové neznám. A kde začít? Začněme tím, že se na sebe budeme usmívat.
Termín Smart City jde dnes obecně hodně užívaný a možná v některých případech až zneužívaný. Já osobně si pod Smart City představuji realizaci chytrých řešení, které mají i určitou přidanou hodnotu a obsahují v sobě využití i pro jiný účel. Jako příklad bych uvedl třeba veřejné osvětlení s možností aplikace internetové sítě, věřím že v Českých Budějovicích by to většina obyvatel přivítala.
Pod pojem chytré město se dá „schovat“ ledascos. Město by především mělo poskytovat služby odborné, rychlé, kvalitní a efektivní. Jestli to jsou dohromady atributy „chytrých“ služeb, tak pak dle mého názoru mají být chytré všechny služby, které město dle platných zákonů pro své občany vykonává. A to je počínaje vyřizováním jak správních řízení (například stavebního povolení, výměny dokladů, registrace vozidel a podobně), tak i efektivního svozu a likvidace komunálního odpadu, dodávek pitné vody, čistoty veřejných prostranství, komunikací, dostatečných kapacit mateřských a základních škol, kulturního a sportovního vyžití, a tak dále
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Chytré město by mělo být chytré především kvalitou svých zastupitelů, a jejich rozhodnutí, činěných vždy v zájmu občanů a zkvalitnění jejich života, s perspektivou překračující volební období. Nikoliv v zájmu jich samých či s nimi spojených uskupení. Že infrastruktura bude řízena efektivně a kvalitně s využitím možností soudobých technologií tak, aby vzniklé úspory plynuly do městské kasy a sloužily jeho rozvoji. To vše transparentně a přímočaře. Chytré město by mělo pojímat dopady svých činů ve všech souvislostech, aby následně namusely být odstraňovány následky předchozích "chytrých" rozhodnutí.
