Víte, že dálkový odečet měřičů tepla a teplé vody bude brzy povinný? A že bude nutné zajistit odečet vícekrát za rok? Směrnice Evropské unie 2018/2002/EU (EED) o energetické účinnosti by měla brzy vstoupit do české legislativy a mimo jiné přinese i tyto změny. Jejím cílem je informovat koncové uživatele o spotřebě tepla jednou měsíčně, a díky tomu budou schopni snadněji regulovat svou spotřebu energií. Tím také aktivně přispějí k snížení emisí a ochraně životního prostředí.

Velké štěstí měla včera kobyla Zoja, pod kterou se na Lipně prolomil tenký led. Z ledové vody ji museli dostat hasiči spolu s vodními záchranáři. I přesto, že zásah nebyl vůbec jednoduchý, podařilo se dostat zvíře zpět na břeh, kde už na něj čekala majitelka spolu s veterinářem.

David Neumann je mistr České republiky a vicemistr Evropy ve Flair bartendingu, tedy barmanském sportu. Jeho Windy Point – bar na břehu lipenské přehrady v Černé v Pošumaví navštěvují v létě tisíce turistů kvůli skvělým drinkům, originálnímu kulturnímu programu i jedinečné atmosféře, kterou místo má. Letos poprvé otevřel sněžný bar a míchá drinky i v zimě. Windy Point je tak na začátku letošní zimní sezóny jednou z mála atrakcí tohoto jindy hojně navštěvovaného regionu těžce zkoušeného korona krizí.

Nezisková organizace Czechitas, která napomáhá ženám vstoupit do IT oborů, otevírá v Českých Budějovicích už druhou Digitální akademii, tentokrát zaměřenou na vývoj webových stránek. Akademie začíná na začátku března a během patnácti týdnů se třicet žen naučí kódovat webovou stránku, programovat, nastavit uživatelské rozhraní a mnoho dalších věcí, které jim umožní, aby na začátku června dokázaly představit svůj vlastní web na závěrečném galavečeru.

Za uplynulých 25 let se velešínský Jihostroj stal firmou s globální působností. Vyvíjí, vyrábí a prodává technicky náročné výrobky vlastní konstrukce, které dodává od Aljašky až po Jižní Koreu. Hydraulická zubová čerpadla, hydraulické motory, regulační systémy leteckých motorů, pomocné energetické jednotky a regulátory vrtulí spolehlivě pracují v Andách, na Antarktidě, na Sibiři nebo nad Atlantikem. Obrazně lze říct „zachraňuje životy, vozí lidi“.

Pomoc, potřebuji ostříhat! Tak zní nejeden výkřik na sociálních sítích, kde lidé hledají kadeřníka, který by je přijel ostříhat až domů. Těch, kteří to umí s nůžkami je v Česku poměrně hodně, jen málo z nich má však potřebné povolení vykonávat činnost takzvaně mobilně. A to se netýká jen kadeřnic, ale například také manikérek. Za porušení přitom hrozí až miliónová pokuta.

Třídit odpad v domácnosti bereme jako samozřejmost, proč bychom ale nemohli také na výletě? České a moravské hory v posledních týdnech zaplavily davy návštěvníků a turistů. Bohužel například v Krkonoších a Beskydech po některých zůstává velké množství odpadu odhozené mimo kontejnery a koše. To i přesto, že lidé mohou v mnoha horských střediscích odpady nově třídit do speciálních „třikošů“ přistavených u parkovišť, výchozích míst na túry nebo u výdejních okének.

Ještě před rokem sedával Bohumil Jahn v kokpitu airbusů a jako pilot létal po Evropě nebo Africe. Kvůli koronaviru však profesi opustil a zamířil do Frymburku na Českokrumlovsku. Nyní se živí jako technický vedoucí jednoho z hotelů u lipenské přehrady a učí se řídit sněžnou rolbu.

Letiště České Budějovice zaznamenalo v loňském roce přes 11 tisíc vzletů a přistání. Areál podle mluvčí Martiny Vodičkové hodně využívají letecké školy k výcvikovým letům. Letiště podalo žádost na Úřad pro civilní letectví, aby mohlo poskytovat navigační službu AFIS podle evropských norem. V budoucnu chce společnost přijmout IT specialisty, kvůli možným kybernetickým útokům.

Pokud se podíváte do životopisu Martina Dvořáka, možná nabydete dojmu, že jednoduše všechno zmíněné nejde stihnout za jeden život. Dnes čtyřiašedesátiletý český velvyslanec v Kuvajtu se do povědomí široké veřejnosti zapsal hned po Sametové revoluci, kdy se stal prvním primátorem Hradce Králové v „novodobé“ éře. V čele města vydržel osm let. Poté nabrala jeho kariéra zcela jiný směr, když byl Radou Evropy vyslán do konfliktem zpustošeného Kosova. Tam postupně působil jako administrátor měst Istok a Djakovica a krátkou dobu také jako ředitel odboru rozvoje místní samosprávy v regionu Peč. Dnes je to zhruba dvacet let, co jeho mise OSN v Kosovu skončila. Na dva a půl roku v náročných podmínkách zavzpomínal nejen ve své knize Kosovo na vlastní kůži, ale také při rozhovoru s Drbnou.