Pondělí, 20. června 2016, 16:30
Poblíž Plešného jezera stojí nejstarší smrk nacházející se na území šumavského národního parku. Podle vědců strom začal růst před 632 lety. Momentálně už je z něj souš, jelikož pravděpodobně v roce 1994 zahynul po napadení kůrovcem. Stáří stromu určili vědci z brněnské Mendelovy univerzity. Smrk začal růst za doby krále Karla IV., který se narodil před 700 lety.
Štěp smrku odebrali vědci loni na podzim. „Už na místě nám bylo jasné, že se jedná o jeden z nejstarších zkoumaných stromů. V další fázi výzkumu v laboratoři se ukázalo, že se jedná o vůbec nejstarší doložený smrk,“ řekl Tomáš Koutecký z Mendelovy univerzity. Souš stromu má nyní výšku zhruba 20 metrů. Výzkum ukázal, že smrk rostl velmi pomalu. Ve 120 letech nedosahoval jeho průměr ani deseti centimetrů. Pomalý růst pravděpodobně způsobil fakt, že mu stínily jiné stromy. Vědci také zkoumají nejstarší živé šumavské stromy.
Tým Pavla Šamonila z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví analyzoval více než 450 stromů přímo z jádra Boubínského pralesa. „U nejstaršího smrku bylo naměřeno 523 let. Nejstarší buk měl 427 let, nejstarší jedle pak 451 let. Jedná se přitom o zdravé jedince, kteří mají před sebou ještě mnoho desítek let života. Kdybychom hledali nejstarší strom, je dost možné, že bychom ze zhruba 10 tisíc stromů, které na Boubíně rostou, našli ještě starší,“ uvedl Šamonil.
Podle odborníků však délka života stromů na Šumavě nebývá ve většině případů nijak extrémní. Často odumřou po pár letech kvůli nepříznivému počasí nebo hustě zalesněnému prostoru, v němž nemají ideální podmínky. Další překážku představují škůdci, z nichž nejvíce poznamenaly stav smrků na Šumavě kůrovcové kalamity.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
