Na jihu Čech a na Vysočině vypijeme v hospodě v průměru více než tři velká piva. Častěji než jinde v republice vyhledáváme svůj oblíbený podnik, protože v něm zažijeme srandu. To jsou některá zjištění exkluzivního průzkumu Budvar Hospodografie, který odhaluje zvyky štamgastů napříč republikou a odpovídá na otázku, proč Češi do hospody vůbec chodí.
Budvar Hospodografie ukázala, že si Češi obecně spíše hledají hospodu, kde se potkávají s lidmi sobě podobnými. Ve vesnických hospodách jsou sociální aspekty menší překážkou. Zatímco na vesnici si 68 % hostů často během pobytu v hospodě pohovoří s každým dalším hostem, ve městě se to stává jen zřídka. V městských hospodách totiž vede pomyslná sociální dělící hranice přímo mezi jednotlivými stoly.
Nejvíce Češi navštěvují a nejraději mají hospodu, která je 0,5 kilometru od bydliště. A čím je hospoda blíže, tím častěji do ní chodíme. Třetinou oblíbených hospod jsou „běžné restaurace“ s poledním menu, druhou třetinu tvoří pivnice a výčepy. Na vesnici jsou oblíbené také hospody při místním sportovišti a sezonní stánky, velmi často nesoucí název „Na hřišti“. Mladí lidé a muži jsou ochotni jít za svým oblíbeným pivem i dál.
Mužští štamgasti jsou obecně skromnější. Z hlavních důvodů návštěvy pouze více dbají na svou oblíbenou značku piva. Ve své hospodě také chtějí kamarády, sport a koukat se na pěkné ženy.
Ženy jsou náročnější. Když jdou do hospody, zvažují 24 nejrůznějších důvodů. Více než muži dbají na čistotu, je pro ně důležitější čisté sklo, čisté toalety a celkově jsou náročnější co do kvality hospodského prostředí. Více například uvítají prostředí klimatizované a nekuřácké.
Hosté hospod v jižních Čechách a na Vysočině zase více než obyvatelé ostatních regionů ocení, když je u piva legrace (20 %).
Češi všeobecně ve své oblíbené hospodě vypijí v průměru tři piva (1,62 litru) bez ohledu na to, zda jsou místními štamgasty, zda jsou na vesnici nebo ve městě či zda jsou mladí nebo starší. Na jihu Čech a Vysočině z celostátního průměru nijak nevyčníváme. Obvykle také vypijeme něco málo přes tři piva (1,6 litru).
Zatímco mužské „na jedno“ je necelých pět piv, ženské „na jedno“ je něco málo přes 3 velká piva. Zajímavé je zjištění, že štamgast ve své oblíbené hospodě obvykle vypije stejný počet piv jako každý jiný host.
Do hospody se typicky chodí na dvě až tři hodiny. Vesnice se liší v tom, že se do oblíbené hospody chodí spíše na kratší dobu a klidně i samostatně. Lidé se zde vídají častěji, a tak si rychleji poví, co je nového. Zatímco průměrně ve městech pobývá v hospodě čtyři a více hodin 31 % respondentů, na vesnicích je to jen 24 %.
„Překvapivě o tom, zda Češi chodí do hospody více nebo méně, nerozhodují peníze, ale druhá životní veličina – čas. S příchodem rodinných povinností ochota trávit čas v hospodě klesá. Naopak v momentě, kdy děti odrostou, se do hospody opět vracíme,“ vysvětluje Jaroslav Cír z Perfect Crowdu.
Obecně je během návštěvy oblíbené hospody průměrná česká průtočnost jedno a půl piva za hodinu (0,84 litru za hodinu). Podobně tomu je i v hospodách v jižních Čechách a na Vysočině (0,8 litru za hodinu). Nejrychleji pijí v celorepublikovém srovnání Západočeši (1,07 litru za hodinu).
Bez překvapení je všeobecně vyšší mezi muži, kteří pijí rychlostí téměř dvě piva za hodinu (0,96 litru za hodinu), zatímco ženy jedno a půl piva za hodinu (0,81 litru za hodinu). Na vesnici je průměrná průtočnost hosta skoro dvě piva za hodinu (0,98 litru za hodinu), ve městě je nižší – jeden a půl piva za hodinu (0,80 litru za hodinu). Důvodem může být právě fakt, že lidé z měst tráví v hospodách více času, a proto v druhé polovině večera může jejich výkon klesat.
Vesnická hospoda musí mít atmosféru domácího pohodlí. Na rozdíl od města lidé na vesnici obsluhu a výčepního často znají (83 % si s nimi tyká!) „Vesnická hospoda je jako zasedačka, úřad práce a kavárna. Na vesnici totiž hraje hospoda i důležitou roli místa, kde lze sehnat práci. 58 % respondentů z vesnic uvádí, že se v hospodě dozvídá o nabídce práce a dokonce 45 % uvádí, že jdou do hospody hledat pomocnou sílu,“ říká Jaroslav Cír. Na vesnici je hospoda mnohem více zároveň informačním médiem, až tři čtvrtiny štamgastů tvrdí, že se tam dozví vše potřebné.
Hospodské konverzaci vévodí obecně téma života. Probírají se sousedé nebo známí a hodně se u toho nasmějeme. Spíše než třeba o politice (53 %), se témata točí kolem sportu (65 %) nebo dokonce kultury (63 %).
A s kým chodí Češi průměrně do hospody? Všeobecně platí, že lidé z měst navštěvují hospody častěji se svými kamarády, protože jinak hrozí, že kromě nich tam nebudou nikoho znát, zatímco na vesnici chodí lidé častěji sami.
V hospodě se pere zanedbatelných 7 % Čechů.
Podle výzkumu, který si Budějovický Budvar jako specialista na české hospody nechal vypracovat, Čechy od návštěvy oblíbené hospody těžko něco odradí. Pro 65 % štamgastů by nebyl překážkou ani zákaz kouření. Ten by na vesnici vadil ještě méně než ve městě. Zajímavostí je, že každý desátý host vesnické hospody je ochoten na její provoz přispět v případě, že by byl ohrožen.
Konce české hospody se tedy není třeba obávat. Její tradice se zejména na venkově zdá být stále ještě velmi silná a jen tak nezmizí, i když se životní styl Čechů mění. Sociální funkce hospod je nenahraditelná a českobudějovickému Budvaru není osud našich oblíbených hostinců, knajp a putyk lhostejný. Proto – se sedmisetletou tradicí výroby budějovického piva v zádech – podporuje české hostinské.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Zatím zde nejsou vloženy žádné komentáře.
