Středa, 1. března 2017, 17:22
Čas letí jako voda a ve světě vědy se stále něco děje. V dnešním díle vědátorky se podíváme na zajímavý vesmírný objev a také na jednoho možná trochu šíleného vědce, který se rozhodl experimentovat s vlastním tělem.
Když loni astronomové oznámili objevení soustavy planet TRAPPIST-1 a oznámili, že by nich mohla být voda, opět se rozhořela diskuze. Ať chceme nebo ne, jednoho dne nám planeta Země nebude stačit. Ten den je možná ještě daleko, ale je vysoce pravděpodobné, že jednou naši pra pra pravnuci nebo jejich pra pra pravnuci budou řešit otázku přesídlení lidstva. Proč jim tak nepřipravit půdu a nenajít vhodná útočiště? Jsme už v době Interstellaru? Ať tak či tak, tento objev je velmi zajímavý.
Okolo malé trpasličí hvězdy TRAPPIST-1 obíhá celkem sedm planet (loni byly objeveny tři) a zdá se, že na všech by mohla být voda. Tři planety nejblíže k trpasličí hvězdě jsou příliš horké na to, aby se zde vyskytovala voda v kapalném skupenství, ale není vyloučeno, že na malé části jejich povrchu voda skutečně je. Poslední, sedmá, planeta je zase příliš chladná. Čtvrtá, pátá a šestá planeta – to jsou objevy nejcennější. Podle všeho by se na nich měly vyskytovat oceány. Co když na nich už nějaký život existuje? Tak daleko ještě výzkumy nezašly, ale rozhodně se situaci vyplatí sledovat.
Že literatura či film čas od času předběhne svět vědy, to je známá věc. Verneovky jsme hltali všichni. Dnešní teenageři zase ujíždějí na komiksech plných superhrdinů, genetických modifikací a tak dále. Ani tato doba by nemusela být daleko. Americký mikrobiolog Brian Helnley si do těla vpravil cizí DNA a doufá, že mu pomůže omládnout. Navíc věří, že jednoho dne, bude lidstvo schopně upravit svou genetiku tak, že budeme mít schopnost regenerace. Zní vám to povědomě? Ano Deadpool.
V čem ale spočívá Henleyho pokus? Do těla si vpravil gen, který je jeho tělu cizí, a který má vysokou produkci růstového hormonu. Ten je nejvíce produkován především v prvních deseti letech lidského života, a i díky němu se dětem například rychleji hojí rány. Henleymu je ale šedesát. Jak se tedy cítí? Jeho tělo má více bílých krvinek, méně škodlivého cholesterolu, srdce mu bije lépe a i rány se mu prý hojí rychleji. V prvním měsíci od přidání cizího genu prý cítil i určitou euforii, ale tu připisuje placebo efektu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
