Opět po týdnu je čas věnovat pár minut vědě. Dnes se podíváme na teorii, dle které demokracie vznikala nejen v Řecku, ale i ve střední Americe, a také na to, jak moc se bojíme smrti.
Středoamerickou civilizaci Aztéků máme spojenou především s mohutnými pyramidami, krvavými obřady a často také s bohatstvím. Obecné mínění je takové, že státní uspořádáním Aztéků byla autokracie – tedy vláda jednoho člověka. Nyní se ale zdá, že ve střední Americe vznikala i vláda demokratická. Aztécká říše totiž nebyla jednotná. Šlo spíše o soustavu jednotlivých městských států, podobně jako tomu bylo ve starém Řecku.
Jednotlivé státečky se samozřejmě hodně liší. Největší město Aztéků Tenochtitlán vykazuje jasné známky autokracie, ale zdá se, že například nedaleký Tlaxcallan měl jinou formu vlády – demokracii nebo přinejmenším alespoň kolektivní vládu. Tlaxcallan byl velkým rivalem největšího Aztéckého sídla, a tak když dorazil španělský dobyvatel Hernáno Cortés, snažil se tento městský stát všemožně Španěly podporovat a zničit tak svého aztéckého protivníka. To se ale ve finále obrátilo proti němu a zanikl.
Všichni tam jednou musíme. Smrt je jedna z mála jistot, které v životě máme, ale bojíme se konce? V poslední době se na University of Oxford zabývali souvislostmi mezi vyznáním člověka a jeho strachem ze smrti. Analyzováno bylo něco kolem 100 odborných studií z let 1961 až 2014. Jaké jsou výsledky?
Často slýcháme, že hluboce věřící lidé se smrti bojí méně. Smrt přece není konec… Toto studie potvrdila. Zajímavé ale je, že stejně málo se smrti bojí i ateisté. Vysvětlení zatím vědci nemají, ale spekulují, že lidé, kteří se nebojí smrti, zkrátka nemají potřebu náboženství. A jak to máte vy?
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
