Budějcký primátor předal vyznamenání k 28. říjnu

„Je mi velkou ctí, že se mohu s těmito lidmi osobně setkat, stisknout jim ruku a poděkovat. Medaile Za statečnost dostaly čtyři osobnosti a medailí Za zásluhy bylo uděleno pět," řekl primátor. 

Medaile Za statečnost

Michal Hájek
Michal Hájek působí jako praporčík obvodního oddělení policie České republiky ve Čtyřech Dvorech. V rámci své hlídkové činnosti byl operačním střediskem vyslán na sídliště Máj, kde byl v ulici V. Volfa 20 hlášen požár. Po příjezdu hlídky bylo zjištěno, že se z bytu ve čtvrtém patře panelového domu line černý hustý dým. V rámci řešení situace bylo nutno zjistit, zda se v uzamčeném bytě někdo nenachází a operativně zasáhnout proti požáru. Michal Hájek, jenž byl na místě požáru jako první ze složek Integrovaného záchranného systému, svým aktivním přístupem zajistil přístup do prázdného bytu, začal s hašením bytu a společně s dalšími kolegy se podílel na evakuaci ohrožených obyvatel v těsném sousedství. Během záchranných prací byl Michal Hájek zraněn, když se nadýchal hořlavých zplodin, a byla mu poskytnuta neodkladná zdravotní péče s pozdějším nemocničním ošetřením. Při úkonech souvisejících se záchranou životů a majetku jednal Michal Hájek profesionálně a obětavě.

Lenka a Miroslav Hromadovi
Manželé Lenka a Miroslav Hromadovi a jejich malý syn přijeli v červnu loňského roku k vážné dopravní nehodě, čelnímu nárazu do stromu. Ve vraku auta byl dospělý člověk a tři děti ve věku sedm, devět a dvanáct let, všichni v bezvědomí. Duchapřítomně vyprostili postupně všechny zraněné, poskytli jim první pomoc a dvě nejhůře poraněné dívky stabilizovali až do příletu záchranářského vrtulníku. „Je povinností každého, aby pomohl, pokud se dostane do takové situace. Považuju za výhodu, že s ženou nejsme zmatkaři, takže jsme okamžitě jednali,“ uvedl Miroslav Hromada. Podle hasičů díky prvotnímu ošetření, které provedla Lenka Hromadová, byl zachráněn lidský život. V rodině zachránců už mají Zlatý záchranářský kříž a ocenění od hejtmana Jihočeského kraje. Syn Filip, který na rodiče čekal v autě, má už od prosince loňského roku bratra. V době, kdy Lenka zachraňovala život holčičce, byla sama těhotná. Všichni účastníci tehdejšího dění jsou v pořádku a to je ta nejlepší zpráva pro všechny.

Rudolf Zajac
Děvětadevadesátiletý Rudolf Zajac, plukovník ve výslužbě, vstoupil v době druhé světové války do slovenské armády, kde se záhy začal formovat odpor proti fašistům. Podařilo se mu, společně s organickým protiletadlovým oddílem na letišti v Minsku, přeběhnout k běloruským partyzánům a podílet se tak na osvobozování města. Po jeho osvobození se Rudolf Zajac rozhodl vstoupit do 1. československého armádního sboru, absolvoval parašutistický výcvik, po jehož ukončení se dostal do rodné vlasti, kde začal aktivně pomáhat s přípravami Slovenského národního povstání a následně i při osvobozování Sovětskou armádou. S rozvojem a obnovou Československa souviselo i budování společné armády, v níž zastával řadu významných postů v různých vojenských posádkách. Jeho aktivity směřovaly i do veřejných funkcí (krajský poslanec, člen předsednictva Svazu protifašistických bojovníků, člen Ústředního výboru Národní fronty v Mírové radě). Za celoživotní aktivity byl oceněn řadou vyznamenání: Československým válečným křížem, polským Křížem za chrabrost, Řádem rudé hvězdy, medailemi Za chrabrost a Za zásluhy a Řádem Slovenského národního povstání.

Medaile za Zásluhy

Jiří Boček
Jiří Boček byl v roce 1991 jmenován ředitelem národního podniku Budějovický Budvar a stal se jedním z nejdéle sloužících šéfů, ať už státních nebo soukromých firem. Dokázal Budvar postavit do role čtvrtého největšího výrobce piva v Česku. Když v roce 1991 tehdejší ministr zemědělství Bohumil Kubát jmenoval Jiřího Bočka v pouhých třiatřiceti letech ředitelem podniku, mělo to být původně jen na tři měsíce. Nakonec z toho bylo více než čtvrt století. „Vzít tehdy místo ředitele byl i závazek vůči tátovi. On také pracoval v Budvaru celý život, někdy od roku 1946. Dotáhl to až na výrobně technického ředitele. Asi dva roky zastával i funkci ředitele Budvaru. K tomu řemeslu mě přivedl a mě to bavilo. Vím, jak mu pivovar a jeho značka ležely na srdci. A kromě závazku to byla pro mne obrovská motivace. Kdyby táta dneska podnik viděl, byl by hodně nadšený,“ řekl Jiří Boček. Budvar je jedním z výstavních štítů města a dokázal jih Čech proslavit po celém světě.

Vlastislav Bříza
Vlastislav Bříza, generální ředitel a majitel holdingu Koh-i-noor Hardmuth, zasvětil svůj profesní život právě této firmě. Na pozici konstruktéra v ní nastoupil ihned po vysoké škole, postupně prošel pozicemi šéfkonstruktéra, výrobního i obchodního náměstka. Koncem osmdesátých let následně přešel do společnosti Gama, ve které se záhy stal generálním ředitelem a kde postupně zavedl výrobu spotřebního zdravotnického materiálu. V roce 1994 majetkově vstoupil do skomírajícího Koh-i-nooru, jemuž hrozil bankrot a uzavření. Dlouhotrvající nepříznivý trend Vlastislav Bříza dokázal následně zvrátit a společnost vrátil na pozici světového výrobce psacích potřeb. V roce 2000 Vlastislav Bříza společnosti Koh-i-noor a Gamu koupil a začal budovat velký nadnárodní holding, který postupně rozšiřoval o strojírenské a energetické odvětví. Vlastislav Bříza je držitelem titulu EY Podnikatel roku České republiky 2014. V rámci této prestižní světové soutěže podnikatelů reprezentoval Českou republiku na světovém finále v Monte Carlu, kde byl uveden do síně slávy.   

Helena Faberová
Helena Faberová tvrdí, že „cílem je cesta“. V Českých Budějovicích v roce 1990 zakládala Charitu. Dovede naslouchat obětem poválečného vyhnání Němců, stejně jako ženám donuceným k prostituci. Za snahu o smíření Čechů a Němců jí udělil německý prezident státní vyznamenání Záslužný kříž na stuze. Ocenil tak činnost, kterou vykonala jako předsedkyně českého Sdružení Ackermann-Gemeinde. Narodila se v rodině akademického malíře-krajináře. Její matka pocházela z česko-německé rodiny a jako účetní byla hlavní živitelkou pětičlenné rodiny. Za komunismu se spolu s manželem podílela na některých podzemních křesťanských aktivitách a teologickém vzdělávání, ztratila zaměstnání a byla vyšetřována StB. Jejímu nátlaku odvážně čelila. V letošním roce byla v rámci projektu České stříbro zařazena mezi „Dvanáct žen ve věku stříbrných vlasů s vlastnostmi rodinného stříbra, které jdou životem s rovnými zády“. Medaili Za zásluhy dostala Helena Faberová za občanskou odvahu a práci pro druhé, zvláště pro ty nejpotřebnější a nejzranitelnější.

Marta Kubišová
Marta Kubišová, českobudějovická rodačka, o níž se píše, že je morální ikonou českého národa. Zpěvačka s magickým hlasem, herečka i moderátorka. V roce 1967 vyhrála poprvé Zlatého slavíka. Její píseň Modlitba pro Martu se stala při okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 symbolem národního odporu. Roku 1969 vyhrála svého druhého Zlatého slavíka. O rok později opět vyhrála tuto cenu, ale musela ji převzít v ústraní redakce časopisu Mladý svět kvůli začínající normalizaci. Od února 1970 měla zakázánou uměleckou činnost a na její obnovu si musela počkat dvacet let do roku 1989, kdy padl československý komunistický režim. Od roku 1991 spolumoderuje adventní koncerty a od roku 1992 také pořad o opuštěných psech a kočkách Chcete mě? V říjnu 1995 obdržela od prezidenta Václava Havla státní vyznamenání Medaili Za zásluhy II. stupně. Je držitelkou Čestné medaile T. G. Masaryka za věrnost jeho odkazu, nejvyššího francouzského Řádu čestné legie a Svatováclavského vyznamenání. Nyní se její sbírka rozšíří i o medaili Za zásluhy města České Budějovice.

Medaili Marta Kubišová v obřadní síni radnice nepřevzala, stane se tak 1. listopadu, v den jejích narozenin, v českobudějovickém kulturním domě Vltava, kde bude koncertovat.

Vladimír Pešek
Vladimír Pešek, plukovník generálního štábu v záloze, působil v posledním desetiletí jako ředitel Krajského vojenského velitelství České Budějovice. Toto velitelství plní své úkoly nejen na území Jihočeského kraje, ale souběžně s tím se podílí na obraně státu zejména v přípravě a provádění mobilizace a odvodního řízení za stavu ohrožení státu a válečného stavu. Právě na projednávání této problematiky a zasazením se o procvičování činností při odvodním řízení obcí s rozšířenou působností na území kraje se Vladimír Pešek aktivně podílel. V bezpečnostní radě Jihočeského kraje úzce spolupracoval na zabezpečení úkolů plánování a nasazování sil a prostředků Armády České republiky v součinnosti se složkami Integrovaného záchranného systému. Pod vedením plukovníka Peška byla navázána tradice dlouhodobé podpory Centra pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením Arpida. Po celou dobu svého působení na velitelství se Vladimír Pešek svým profesionálním a zároveň hlubokým lidským postojem významně zasadil o zvýšení kreditu a akceschopnosti Armády České republiky.

Miroslav Stecher
Miroslav Stecher patří k nejvýznamnějším osobnostem jihočeského folklóru. Svědčí o tom celá řada ocenění. Získaly je soubory, které umělecky vede nebo stál při jejich vzniku, jako jsou například Malá dudácká muzika, Stylizace, Jihočeský soubor písní a tanců, Budějcké dudácké sdružení či dětský folklorní soubor Úsviťáček. Po celý život se věnuje objevování, zachovávání a prezentaci lidového umění, hudby, tanců, zvyklostí a folkloru jako takového se zaměřením převážně na českobudějovický region. Vedle aktivního muzicírování, uměleckého působení a vedení folklorních souborů se též významně podílí na výchově mladých příznivců folkloru, zejména pak mladých dudáků. Jeho muzikantský talent i původní profese vyučeného kovomodeláře ho přímo předurčuje k další z jeho aktivit, kterou je výroba lidových hudebních nástrojů. Za přínos v oblasti výroby českých dud a fanfrnohů byl Miroslavu Stecherovi udělen ministrem kultury prestižní titul Nositel tradice lidových řemesel.