Sobota 22. února 2025 | Svátek má Petr
Minulý týden jsem se zúčastnil slavnostního křtu „kavárny na vodě“, která je trefně pojmenovaná „Vlnna“. Vlnna kotví na slepém rameni, kousek od lávky, která spojuje centrum města s plovárnou. Když jsem popíjel kávu a poslouchal projevy jednotlivých „kmotrů kavárny“ – jedním z nich byl i Milan Binder – znovu jsem si uvědomil, jak málo stačilo a přišli bychom o slepé rameno, o nejkrásnější, nejromantičtější část Budějovic.
Před první světovou válkou existovaly plány a nejenom plány, ale i reálné finanční prostředky na zasypání slepého ramene. Proč? Je to jednoduché. I v dobách minulých se myslelo ekonomicky a lukrativní pozemky se vždycky hodí. Možná, že je těžké této informaci uvěřit, proto vám předložím jeden důkaz. Podívejte se na současné gymnázium Česká a všimněte si, že hlavní vchod do budovy je trochu nelogicky umístěn ke slepému rameni. Druhý, mnohem skromnější vstup do školy je z České ulice. Pokud si stoupnete k hlavnímu vchodu a podíváte se směrem přes slepé rameno, uvidíte alej topolů, která měla lemovat příjezd k budově. K propojení aleje a vstupu do školy nikdy nedošlo, protože tato linie je přerušena právě slepým ramenem. Jaké byly důvody, proč nedošlo k zasypání řeky? V principu jsou důvody dva – prvním je známý budějovický malíř Adolf Träger a druhým světová válka.
Adolf Träger miloval Budějovice a častým námětem jeho obrazů je právě okolí slepého ramene. Neúnavně psal dopisy (na které nedostával odpovědi), vysvětloval, přesvědčoval, argumentoval. Podařilo se mu pozdržet celý projekt. Pak pomohla krutá náhoda - začala 1. světová válka a najednou měli všichni jiné starosti. Nesmyslný projekt byl definitivně zapomenut.
Až budete sedět v kavárně Vlnna a budete si vychutnávat svojí kávu, vzpomeňte si, prosím, na Adolfa Trägera, který nám tuto krásnou část města pomohl zachovat.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
