Pro někoho jsou motorkáři blázni, kteří hazardují se svým zdravím. Pravdou ale je, že jízda na těchto strojích je stejnou vášní jako například rybaření. Budějčák Filip Řehák, který poprvé na motorku sednul už v pěti letech, uznává, že motorka je více zranitelná a je třeba k ní přistupovat s respektem. I přes menší karambol na ní ale nezanevřel a jarní sezonu už odstartoval.
Začala motorkářská sezona. Už jste vyrazil se někam projet?
Pro mě motorkářská sezona ani v zimě nekončí. Stále trénujeme na endurech, i když nám počasí nepřeje. Co se týče silniční motorky, tak jsem už koncem března netrpělivě vyrazil s kamarádem vstříc zatáčkám.
Jaká byla vaše první zkušenost s motorkami?
Má první zkušenost s motorkou proběhla, když mi bylo pět let. To jsem tehdy dostal k Vánocům malou Hondu CR 50 a od té doby se to se mnou táhne.
A je teď nějaký model po kterém toužíte?
Ano, vysněnou motorku mám. Je to Aprilia RSV4 1000 R. Momentálně jezdím na motorce značky Triumph Speed Triple 1050 a KTM EXC 250 F.
Kolik ročně najezdíte kilometrů? Kam nejdál jste na motorce vyrazil?
Ročně najezdím kolem deseti tisíc kilometrů. Nejdále jsem byl v Itálii, kde jsem objížděl proslulé jezero Lago di Garda.
Účastníte se nějakých motorkářských srazů?
Za hlavní motorkářský sraz považuji ten štědrodenní na budějckém náměstí. Vždy tam potkám motorkáře, které třeba za celý rok nevidím a skvěle pokecáme při nealko punči. Do tohohle krásného koníčku jsem vlastně „naočkoval“ celou mou partu a my tak v podstatě založili novou motorkářskou generaci.
Jak hodnotíte situace na silnicích? Většina lidí vidí motorkáře jako „nebezpečné blázny“. Je tomu opravdu tak nebo je realita trochu jiná?
Dopravní situace se na motorce hodnotí hůře. Motorka je více zranitelná, nevyhne se překážce jako auto. Čím rychleji motorka jede, tím hůře se zatáčí. Proto je důležité předvídat každou maličkost. Počítat se studeným asfaltem, především teď na jaře, kdy sluníčko sice svítí, ale přilnavost gum není taková jako v létě. Počítat se štěrkem v zatáčce, ale především s bezohlednými a svátečními řidiči automobilů. Na motorce platí: ‚‚Kam nevidím a kde to neznám se neženu.‘‘ Bohužel máme mezi sebou i ty „nebezpečné blázny“, kteří tato pravidla nerespektují. Své limity překročí a ohrozí tak sebe, ale i ostatní účastníky provozu. To mívá často tragické následky.
Proč si myslíte, že je mezi řidiči aut a motorek taková nevraživost? Nebo vnímáte to vůbec tak, že by tam byl nějaký problém?
Nemohu říci, že by byl každý řidič vůči motorkářům neohleduplný. Řekl bych takových 70 procent řidičů nás respektuje a ví, že jsme v provozu rychlejší a z té středové čáry nám jednoduše uhýbají. Dvacet procent řidičů má podle mě problém překousnout to, že je někdo rychlejší. Zbylých deset procent jsou nejspíš motorkáři, protože si i při úhybném manévru stáhnou okénko, aby slyšeli ten rachot.
Měl jste někdy nějakou nehodu?
Ano, měl. Jel jsem na lehko, ale naštěstí jen rychlostí padesát kilometrů za hodinu. Přehlídl jsem v zatáčce štěrk. Bylo to, jak kdybych vjel předním kolem na led. Dopadlo to vcelku dobře. Nikdo mě neviděl a já si za těch pár odřenin opravil motorku.
Jaký jste tedy motorkář? Jste takový ten blázen, co jede hlava nehlava, nebo jste ukázněný řidič?
Ani jedno. Silnice brázdím od 16 let. Jsem motorkář, který k motorce přistupuje s respektem. Moc dobře motorku znám, moc dobře vím, jak se v zatáčkách chová a co si s ní, a hlavně kde, mohu dovolit.
Máte nějaký talisman, bez kterého na silnici nevyjedete?
Mám náramek a rodinný talisman pro štěstí. Bez nich na motorku nesednu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
