V Jihočeském kraji se staví nemovitosti i v místech, které před pěti lety zasáhla povodeň. Města, jimiž se v červnu 2013 velká voda prohnala, většinou neměnila územní plán, proto se v okolí řek i potoků může stavět. Podle zástupců radnic situace v roce 2013 nebyla tak dramatická jako při povodních v letech 2002 nebo 2010.
Pozemky v okolí řek bývají vzhledem k prostředí atraktivní lokalitou a jejich majitelé často ignorují fakt, že je může vyplavit velká voda. „Lidé jsou nepoučitelní. Svědčí o tom i konání majitele jediné postižené nemovitosti z roku 2013, který po povodni k domu přistavěl nový přístavek,“ uvedl Miroslav Soukup z úseku krizového řízení českobudějovického magistrátu.
V Jihočeské metropoli stojí řada domů v blízkosti řek Malše a Vltavy. Některé vznikly i po roce 2013. Existují různé postupy, jak se snaží majitelé případným povodním v takových místech vyhnout. „Pozemky a domy se nějak zajistí, postaví se tam například val nebo protipovodňové stavby nebo se kóta prvního podlaží zvedne nad úroveň stoleté vody,“ uvedla vedoucí oddělení vodního hospodářství českobudějovického magistrátu Jaroslava Snížková.
Mnozí majitelé pozemků v okolí řek mají k místu silnou vazbou. A nemění to ani povodně. „Pokud někdo má dům v takové oblasti, je zvyklý na to, že jej může voda někdy zasáhnout. Takže i po povodních, které zde byly, lidé pozemky u řek neopouštěli a poškozené nemovitosti si různě opravili nebo přestavěli,“ řekl bývalý starosta Písku Ondřej Veselý (ČSSD).
Město by mohlo zamezit výstavbě tím, že změní územní plán. To znamená, že by se status parcely změnil například na louku. „Ale k tomu nikdy nebyla vůle zastupitelů, nikdy jsme o tom ani neuvažovali,“ řekl táborský starosta Jiří Fišer (Tábor 2020), který je zastupitelem od roku 1990.
Povodně v roce 2013 významně zasáhly i Český Krumlov. Škody jen na majetku města dosáhly téměř 40 milionů korun. „Přesto je o pozemky u Vltavy stále velký zájem a lidé si je kupují,“ uvedla mluvčí českokrumlovské radnice Petra Nestávalová.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám