Převést příběh britského šlechtice, který bohatým bral a chudým dával, na filmové plátno už se pokoušelo několik režisérů. Osobně mám nejradši verzi s Kevinem Costnerem. Poslední verze s Russelem Crowem však sklidila také docela slušné ohlasy, i když byl příběh brán úplně jinak. Dokonce se po něm objevily názory, že by to byl super film, kdyby se nejmenoval Robin Hood.
Režisér Otto Bathurst, pro kterého to byl vůbec první kinofilm, se pokusil příběh pojmout neotřele. Nebojím se tvrdit, že se inspiroval v docela dobře natočeném příběhu o králi Artušovi od Guye Ritchiho, který legendu pojal moderním stylem. Ale teď zpátky k Hoodovi.
Příběh se točí kolem Robina z Locksley. Tento šlechtic je poslán do války proti muslimům v křížové výpravě. Za tím stál zlý šerif, který se chtěl zmocnit Hoodova majetku. Po návratu Robin Hood zjistí, že přišel jak o své panství a poddané, tak i o lásku, která byla obelhaná zprávou o jeho smrti. Začíná tedy cesta Robina Hooda za pomstou, se kterou mu má pomáhat jeho arabský přítel, který sám přijel do Anglie, aby si srovnal účty.
Zpracování příběhu je kámen úrazu. Mám dojem, že v něm nefunguje vůbec nic. Hned zpočátku mě zarazil postup jednotek lučištníků při křížové výpravě. Ten vypadá spíš jako postup amerických mariňáků ve filmu Černý jestřáb sestřelen. To mi přišlo chvílemi až komické. Nicméně musím uznat, že u bojových scén jsem se bavil, v tom bych problém neviděl.
Během následujících chvilek však už obecenstvo v kině doprovázelo scény občasným smíchem, a to i přesto, že na plátně nebylo nic vtipného. Čím déle film trval, tím větší utrpení způsoboval. Chápu, že tvůrci chtěli příběh pojmout po svém, ale některé scény byly opravdu za trest. Nemohl jsem překousnout fakt, že šerifovi strážní vypadali jako nějací supervojáci s mechanickými kušemi, které v některých scénách působily jako automatické zbraně.
Hlavní dějová linie se odehrávala v dolech, kde poddaní vykonávali otrockou práci. Ve špinavých tvářích těchto otroků byl vidět smutek a zmar. Jakmile se však mezi nimi objevila některá z hlavních postav, byla vždy čistá a nalíčená. Úplně šíleně na mě působil mejdan na oslavu příjezdu hlavy církve. Působilo to jako nějaký karneval z dnešní doby, kde byli lidi oblečení a upravení jako na nějakou trochu extravagantnější páteční párty.
Občas se objevil záblesk kvality v podobě místy povedených akčních scén, ale to je přece málo. Ve výsledku jsem měl pocit, že se nedívám na historicky zasazený snímek, ale na postapokalyptický film, kde se bojovníci k lukům vrátili po jaderné katastrofě.
Do hlavní role tvůrci obsadili populárního Tarona Egertona, který je pro mě výborný hlavně v roli Eggsyho v Kingsmanovi. Marně pátrám po tom, proč byl do hlavní role obsazen právě Egerton. Režisér se možná chtěl tímto krokem zavděčit mladšímu publiku. Bohužel mám pocit, že ani Taronovo charisma nepomohlo.
Jeho přítele v boji proti bezpráví ztvárnil Jamie Fox. Výborný muzikant a herec, který se může pyšnit Oscarem za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli ve skvělém filmu Ray.
Eve Hewson, která ztvárnila Marian, se mi líbila nejméně. Bylo to hlavně proto, že jsem v ní neviděl vůbec žádné emoce, hrála úplně bez náboje.
Už na začátku jsem zmínil, že pro režiséra Bathursta, je to kinofilmová prvotina. Osobně nemůžu soudit úspěšnost jeho dosud natočených seriálů, protože neznám ani jeden z nich. Musím však podotknout, že Robin Hood byl zkrátka krok vedle. Kdyby film přišel v letním programovém suchu, možná by tím získal alespoň nějaké body k dobru, ale v hlavní filmové sezóně je tohle hodně málo.
Opravdový Robin Hood bohatým bral a chudým dával. Filmové zpracování Robina Hooda z roku 2018 bere bohatým i chudým. Okrádá je o čas. Za mě tedy nový příběh Robina Hooda nejenže netrefil terč, ale netrefil ani směr k terči. Ač jsem velký filmový fanoušek, musím podotknout, že tohle byl jeden z nejslabších filmů, co jsem v poslední době viděl. Film končí tak, aby mohlo být natočeno pokračování. Doufám, že se tak nestane.
